Slovinský národní park (Słowiński Park Narodowy)
Jedná se o jeden ze dvou přímořských národních parků v Polsku (tím druhým je Wolinský národní park). Pro svou velkou přírodní rozmanitost byl v roce 1977 zapsán do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Vyhlášen byl již roku 1967. Má rozlohu 32 tisíc hektarů a rozkládá se ve střední části pobřeží mezi městem Łeba a obcí Rowy, ve vzdálenosti přibližně 110 kilometrů severozápadně od Gdaňska. Pojmenovaný je podle nepočetné etnické skupiny Pomořanských Slovinců, kteří toto území ještě přednedávnem obývali. S jejich kulturou se můžete seznámit ve skanzenu Kluki.
Park se nachází ve střední části pobřeží mezi Łebou a Rowy. Jeho hranici tvoří ze severu přímo moře. Na území parku se nachází jezero Łebsko, lesy, rašeliniště a jezero Gardno.
Největší zvláštností parku jsou pohyblivé duny, které zabírají velkou část jeho území směrem od moře. Jedná se o největší oblast pohyblivých písků v Evropě – má rozlohu zhruba 500 ha. Celá oblast tak připomíná písečnou poušť. Některé duny se neustále pohybují východním směrem, a to rychlostí třeba i 10 metrů za rok. Ty nejvyšší dosahují výšky několika desítek metrů, například Łącka Góra se tyčí až do výše 42 metrů nad mořem.
Flóru parku tvoří téměř tisíc druhů cévnatých rostlin a také mnoho druhů hub a mechorostů. Pro Slovinský národní park je navíc typické zonální uspořádání vegetace, přičemž jednotlivé zóny postupují rovnoběžně s mořským pobřežím směrem do vnitrozemí. Fauna je zastoupena mimo jiné velkými savci, jako jsou losi, jeleni, daňci, srnci a divoká prasata. V parku krom toho žije asi 250 druhů ptáků, včetně orlů mořských, kormoránů velkých, výrů velkých a čápů černých. V hojném počtu zde můžete pozorovat vodní a mokřadní avifaunu.
V chráněném území se můžete pohybovat pouze pěšky a po značených turistických stezkách, jejichž celková délka činí 140 km. Zvláštní pozornost si zaslouží tematicky pojaté přírodovědné naučné stezky. Představí vám různé přírodní fenomény, ale i historii a současnost Gardensko-łebské nížiny. Například trasa přírodní a kulturní stezky nazvané Světlo majáku (Światło Latarni) umožňuje seznámit se s problematikou synantropních rostlin. Vede souběžně s modrou turistickou značkou v chráněném území Smołdziński Las. Zavede vás od lesního parkoviště na vrchol nejvyšší zalesněné duny se zastávkou na prohlídku czołpinského majáku, dále podél mořského pobřeží na západ k tzv. Červené kůlně (Czerwona Szopa) a do areálu někdejšího vojenského prostoru v Czołpinu. Vzdálenost asi pěti kilometrů urazíte za tři až čtyři hodiny.
Motoristé se do Slovinského národního parku dostanou nejpohodlněji z Łeby a své vozidlo mohou odstavit na parkovišti v Rąbce.