Podleské vojvodství

Podleské vojvodství se nachází v severovýchodním Polsku a sousedí od východu s Běloruskem a Litvou. Na polské straně pak se třemi vojvodstvími: Varmijsko-mazurským, Mazovským a Lublinským. Správním centrem vojvodství je město Bělostok (Białystok). Podleské vojvodství má rozlohu téměř 20 200 km².

Podleské vojvodství – nejblíž k přírodě

Tento region byl odjakživa místem stýkání mnoha různých kultur. Bývá označován jako brána na východ. Je to místo s nedotčenou krajinou plnou přírody a ticha, které vám umožní dokonalý životní restart, přechod k pomalejšímu a poklidnějšímu životnímu rytmu.

Pravoslavné chrámy, synagogy, dřevěné kostelíky, přízemní chaloupky s malovanými okenicemi, kurhany dávného kmene Jotvingů, mlhy snášející se nad lukami v nivě řeky Bug, ryby prohánějící se v polské Amazonce – řece Narev, divočina Knyszynského pralesa, majestátní zubři z Bělověžského pralesa, řev jelenů v Augustovském pralese, Mléčná dráha s milionem hvězd na obloze bez smogu, místní léčitelka a kouzelnice „szeptucha“ postávající na prahu stavení, všemožné pokrmy z brambor a místní lahůdky s tajemnými jmény jako pierekaczewnik nebo sękacz – to všechno je Podlesí se svou okouzlující rozmanitostí. Níže uvádíme místa, která byste určitě neměli přehlédnout, a různé další tipy:

Kulturní tyglík

Svou návštěvu Podlesí můžete zahájit na mystickém místě – na Svaté hoře Grabarka (Święta Góra Grabarka), která je srdcem polského pravoslaví. „Les“ téměř 10 000 křížů, které zde byly vztyčeny v průběhu staletí (přičemž tato tradice je živá dodnes), obklopuje skutečný les plný borovic. Každý kříž zde byl postaven s určitým úmyslem či přáním. Grabarka s kopií zázračné ikony Matky Boží z posvátné hory Athos je častým cílem poutníků.

Nejstarší polská dřevěná tatarská mešita s charakteristickou zelenou barvou je dominantou obce Kruszyniany v okrese Sokółka. Král Jan III. Sobieský ji daroval tatarským muslimům, kteří zde dodnes žijí vedle katolíků a pravoslavných křesťanů. Za mešitou se nachází mizar – muslimský hřbitov. V místní restauraci Tatarska Jurta můžete ochutnat mimo jiné různé druhy tatarské pirohů a závitků – kibiny, pieremiacze, cebulniki či kołduny tatarskie. Anebo třeba pierekaczewnik – vícevrstvé pečivo s masem, tvarohem nebo jablky.

Krajina otevřených okenic (Kraina Otwartych Okiennic) na jihu vojvodství leží na trase do obce Bělověž (Białowieża) a tvoří ji malebné vesnice Trześcianka, Soce a Puchły v údolí řeky Narev a jejího přítoku Rudnia. Jedinečná a mistrná ornamentální výzdoba zdejších domů s pestře malovanými okenicemi trochu připomíná ruskou lidovou architekturu. V každé vesnici se nachází pravoslavný chrám. Ten ve vsi Puchły je jednou z nejkrásnějších sakrálních staveb v údolí řeky Narev. Proslul zázraky spjatými s ikonou Matky Boží Pečovatelky a mnoha uzdraveními.

Lázeňské městečko Supraśl v bělostockém okrese obklopují hluboké háje Knyszynského pralesa (Puszcza Knyszyńska). Své návštěvníky ovšem láká především na opevněný klášter Zvěstování Panny Marie v goticko-byzantském slohu. V opatském paláci se nachází Muzeum ikon – interaktivní expozice sakrálního umění východních křesťanů, v němž jsou vystaveny především ruské ikony, jež celníci zabavili pašerákům na východních hranicích Polska.

Půvabné městečko Tykocin, jež se rovněž nachází v okolí Bělostoku, patřilo před válkou k sídlům s největší koncentrací židovského obyvatelstva. Vzpomínku na spoluobčany Mojžíšova vyznání uchovává ve zdech své barokní synagogy, která je po té krakovské druhou největší v Polsku. V Tykocině, plném malebných maloměstských staveb, se nachází také zřícenina jediného hradu v Podleském vojvodství, který byl za vlády Zikmunda Augusta hlavní královskou zbrojnicí.

Nedávno zpřístupněný Kulturní park Korycin – Milewszczyzna (Park Kulturowy Korycin – Milewszczyzna) je místem, kde se můžete vrátit v čase o 1000 let nazpět. Je to skvělá připomínka historie, tradic a kulturního dědictví našich předků.

Panenská příroda

Asi nejznámější turistickou atrakcí na Podlesí je Bělověžský prales (Puszcza Białowieska) se slavnými zubry. Neméně zajímavý je Biebrzanský národní park (Biebrzański Park Narodowy) – největší v zemi. Jeho jméno je odvozeno od řeky, která tvoří jeho páteř, a její jméno pro změnu od litevského výrazu pro bobra (babras, bebrus). Jeho symbolem je jespák bojovný – pták, který se vyskytuje pouze ve zdejších mokřadech. Biebrzanský národní park je útočištěm téměř 300 druhů ptáků, ale žijí zde také losi, srny, jeleni, můžete narazit i na stopy vlků a rysů. Zajímavostí pro milovníky vojenské historie jsou ruiny nikdy nedobyté carské pevnosti Osowiec (Twierdza Osowiec).

Perlou Wigerského národního parku (Wigierski Park Narodowy) je bývalý kamadulský klášter u jezera Wigry. Jeho někdejší majitelé – kamaldulští řeholníci – založili kupříkladu i město Suwałki. Dnes zde můžete v mnišských poustevnách přenocovat, zúčastnit se kuchařských workshopů nebo kurzů duchovní obnovy a relaxačních pobytů.

Nejstarší v Polsku je Suwałská chráněná krajinná oblast (Suwalski Park Krajobrazowy). V ní určitě nesmíte minout jezero Hańcza – nejhlubší v celé zemi, které je rájem potápěčů. Atraktivní jsou i bludné balvany v rezervaci Bachanowo na řece Czarna Hańcza. V neposlední řadě byste si měli vylézt na „suwałskou Fudžijamu“ – tedy vrch Góra Cisowa (Tisová hora), seznámit se s tradicemi náboženské komunity starověrců (staroobřadníků) ve vsi Wodziłki a vykoupat se ve zdejší speciální lázni – „černé bani“ (czarna bania).

A pak jsou tu Biebrzanský národní park (Biebrzański Park Narodowy) a Narevský národní park (Narwiański Park Narodowy), které je nejlepší prozkoumat z paluby loďky na hladině řeky, odkud spatříte i říční nivu a rozsáhlá záplavová území.

Podleské vojvodství aktivně

Přírodní ráz regionu v sobě skrývá obrovský potenciál pro aktivní turistiku. Řeky jako Bug, Biebrza, Narev (polsky Narew) nebo Czarna Hańcza a vodní plochy jako Rajgrodské jezero (Jezioro Rajgrodzkie) či přehrada Siemianówka (Zalew Siemianówka) skýtají vynikající podmínky pro vodní turistiku. Když k tomu přidáme možnost kanoistiky spojenou s jedinečným zážitkem z proplouvání plavebních komor Augustowského kanálu z 19. století, máme tu mimořádně bohatou nabídku pro turisty-vodáky.

Milovníci cykloturistiky si pak přijdou na své na cyklotrasách jako Podleská čapí stezka (Podlaski Szlak Bociani), podleská část Východní cyklotrasy Green Velo (Wschodni Szlak Rowerowy Green Velo) nebo Bělověžská přeshraniční stezka (Białowieski Szlak Transgraniczny).

V Podleském vojvodství rovněž můžete provozovat zimní sporty, zejména v moderním lyžařském areálu WOŚiR „Szelment” v okolí města Suwałki.

Nelze zde nezmínit jedinečnou atrakci vybudovanou v Narevském národním parku – transbordér Śliwno – Waniewo. Jedná se o dřevěnou lávku přes řeku Narev a její záplavovou oblast s plovoucí plošinou, kterou turisté pohánějí vlastními silami.

Na Podleské kulinářské stezce (Podlaski Szlak Kulinarny) mohou návštěvníci ochutnat třeba korycinský sýr, václavkovou polévku, soljanku, kartacze (velké nadívané bramborové knedlíky), bramborovou „babku“ a proslulou místní sladkost zvanou sękacz (skládaný koláč).

K návštěvě lákají i pravidelné kulturní akce, z nichž stojí za pozornost mimo jiné Halfway Festiwal (hudební festival zaměřený na písničkářskou tvorbu, folk a alternativu), Up To Date Festiwal (festival elektronické hudby), Podlasie Slow Fest (umělecký a gastronomický festival), Suwałki Blues Festiwal (přehlídka bluesové hudby), Sabantuj (letní tatarský svátek), Podlaskie Święto Chleba (slavnosti chleba), 500 kajaków (vodácká akce – největší sraz kajakářů v Polsku), Międzynarodowy Festiwal Muzyki, Sztuki i Folkloru „Podlaska Oktawa Kultur” (mezinárodní hudební, umělecký a folklorní festival), Pływanie Na Byle Czym (obdoba českých „neckyád“), Puchar Polski Nordic Walking (polský pohár v nordic walkingu) a řada dalších.