Kujavsko-pomořské vojvodství

Kujavsko-pomořské vojvodství se nachází v severní části středního Polska a sousedí s pěti vojvodstvími: Pomořanským, Varmijsko-mazurským, Mazovským, Lodžským a Velkopolským. Vojvodství má dvě sídelní centra: Toruň a Bydhošť. Kujavsko-pomořské vojvodství má rozlohu 17 971 km².

Kujavsko-pomořské vojvodství – konstelace hezkých míst

Přestože je zdejším hlavním turistickým magnetem Koperníkovo rodiště – město Toruň, přitažlivost tohoto „astroregionu“ se neomezuje jen na ty nejzářivější hvězdy. Rozhodně je co objevovat, i budeme-li se držet více při na Zemi. Region je plný středověkých hradů řádu německých rytířů a spousty dalších gotických památek. Lidovou atmosféru zažijete ve skanzenech a národopisných parcích Kłóbka, Wielka Nieszawka nebo Toruň. Velkou atrakcí je návštěva místních nížinných lázní – Inowrocław, Ciechocinek či Wieniec Zdrój. Jsou to letoviska bohatá na zdroje minerálů a léčivé termální vody. Ve vsi Szafarnia si můžete poslechnout tóny mazurek, jež zde pod vlivem místního folklóru skládal mladý Chopin.

Chcete-li vidět Benátky, Pompeje nebo šikmou věž, nemusíte hned jezdit do Itálie. Pěkná šikmá stavba totiž zdobí i Toruň. Když pod ní stojíte, neudržíte se v rovné poloze. V kujavsko-pomořských „Benátkách“ – tedy ve vesnici Wenecja poblíž města Żnin – straší ve zřícenině místního hradu „Krvavý ďábel z Benátek“. V místním Muzeu úzkorozchodné železnice (Muzeum Kolei Wąskotorowej), jednom z největších skanzenů kolejových vozidel v Evropě, odpočívají staleté lokomotivy. Několikrát do roka se z nich během Benátské noci parních lokomotiv (Wenecka Noca z Parowozami) line pára a vracejí se jim vzpomínky na rušné roky strávené na kolejích. V rozporu s textem známé písně Maryly Rodowiczové tu nenastoupíte jen tak do nějakého vlaku. Vzácné historické vagony úzkorozchodné dráhy vás zavezou přímo do Biskupina – slavného archeologického naleziště.

Říká se mu také polské Pompeje, přestože zdejší osídlení je mnohem starší než proslulé město pod Vesuvem. Archeologické muzeum v Biskupině je patrně nejznámější archeologickou rezervací ve střední Evropě. Tvoří jej rekonstruovaná podoba neolitického sídliště z doby před 6000 lety, lužického sídliště z doby před 2700 lety a také rekonstrukce středověké vesnice z dob raných Piastovců. Každoroční archeologický festival (Festyn Archeologiczny) vám představí běžný všední život dávných obyvatel Biskupina.

V Żninu se v gotické věži a radnici nachází Muzeum Paluckého kraje (Muzeum Ziemi Pałuckiej). K jeho pobočkám patří kromě již zmiňovaného Muzea úzkokolejné železnice a zříceniny hradu Wenecja také úzkorozchodná Żninská okresní dráha (Żnińska Kolej Powiatowa).

Kujavami a Pomořím prochází úsek Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela a také Piastovská stezka (Szlak Piastowski). Právě odsud pocházejí prastaré slovanské pověsti. Jedna z nich vypráví o králi Popelovi, kterého v Kruszwici u jezera Gopło sežraly myši.

Nejvýznačnější turistickou atrakcí regionu je sice středověké hanzovní město Toruň, ale neméně významná je i Bydhošť (Bydgoszcz) s atraktivní Stezkou vody, průmyslu a řemesel TeH2O. Tato industriální tematická návštěvnická trasa propojuje patnáct historických míst v prostoru města ležícího na řece Brdě a Bydhošťském kanálu, na trase mezinárodní vodní cesty E70. Patří k nim mimo jiné Exploseum – mohutná stavba s interaktivní expozicí na místě, kde se produkovaly zbraně pro Třetí říši, dále malebné špýchary u řeky Brdy, loď Lemara (Barka Lemara), jež vás seznámí s každodenním životem lodníků, Muzeum mýdla a dějin špíny (Muzeum Mydła i Historii Brudu) a Mlýnský ostrov (Wyspa Młyńska). V této zelené enklávě v centru města fungovala za vlády Zikmunda III. Vasy mincovna, v níž se razily mince pro celé tehdejší Polsko. Dnes na její tradice navazují moderní expozice Evropského centra peněz (Europejskie Centrum Pieniądza), které je součástí Regionálního muzea Leona Wyczółkowského v Bydhošti (Muzeum Okręgowe im. Leona Wyczółkowskiego).

Dolině řeky Visly hrdě kralují gotické stavby starobylého města Chełmno. Díky relikviím svatého Valentýna, které jsou v místním farním kostele uloženy již řadu staletí, se mu také přezdívá „město zamilovaných“. Město, které dnes leží na trase Evropské stezky cihelné gotiky (Europejski Szlak Gotyku Ceglanego), obdrželo v roce 1233 od Řádu německých rytířů lokační právo známé jako chelmenské privilegium. Až do 18. století sloužil tento dokument jako vzor při založení více než 200 dalších měst včetně Varšavy, Toruně, Gdaňsku nebo Vadovic. Chełmno se může pochlubit nejdelšími dochovanými hradbami v Evropě, šachovnicovým uspořádáním ulic, goticko-renesanční radnicí na náměstí a především jedinečnou atmosférou. Tu si můžete užít třeba během kulturní akce s názvem Perspektywy – 9 Hills Festival.

Bory Tucholské (někdy uváděné i jako Tucholská vřesoviště) jsou biosférickou rezervací UNESCO s více než 600 kilometry značených turistických a cyklistických stezek. Po cestách jednoho z největších lesních komplexů v Polsku se můžete projet i na koních. Milovníci vodních sportů jistě nepromeškají příležitost sjet si na lodi řeky Brda a Wda nebo se projet po hladině vodní nádrže Koronowo (Zalew Koronowski). Zde rovněž najdete nejvyšší úzkokolejný železniční most v Evropě, přes který dnes vede cyklostezka. V lesích se skrývá rovněž 75 metrů dlouhý akvadukt ve Fojutowě, vystavěný po vzoru římských akvaduktů, který je nejdelší v Polsku, a staleté stromy v rezervaci Staropolské tisy Leona Wyczółkowského (Cisy Staropolskie im. Leona Wyczółkowskiego) nebo Kozí jezírka (Jeziorka Kozie) s plovoucími ostrovy na hladině.

Jako „krajina sta jezer“ bývá označována Brodnická jezerní oblast (Pojezierze Brodnickie). Je to vyslovený ráj pro vodáky, rybáře a milovníky geocachingu. Na mnoha zdejších vodních plochách platí zákaz používání spalovacích motorů. Je to ideální místo pro pozorování ptáků – ze 130 druhů ptáků hnízdících v Brodnické chráněné krajinné oblasti (Brodnicki Park Krajobrazowy) patří k nejzajímavějším orel mořský, čáp černý a sokol stěhovavý. Území Brodnické a Górznieńsko-Lidzbarské chráněné krajinné oblasti spoluutvářejí region takzvaných „zelených plic Polska“.

Na 60 000 hektarech údolí Dolní Visly, které je významným migračním koridorem zvířat, především ptáků, se nachází 14 přírodních rezervací a stovka menších přírodních památek – stromů, geologických lokalit apod. Tato krajina oplývající strdím je plná pastvin s tradičním ovčím plemenem wrzosówka („vřesovištní ovce“), ale je rovněž vhodná k pěstování vinné révy, produkci sýrů či výsadbě starých odrůd jabloní a slivoní, z jejichž plodů se vyrábí výjimečné marmelády. Za návštěvu stojí každoroční Festival chutí (Festiwal Smaku) v Grucznu. Údolí Visly vděčí za mnohé mennonitům – osadníkům, kteří sem kdysi uprchli v důsledku náboženského pronásledování z Nizozemska. Tito Holanďané (zde označovaní jako Olendrzy) se zde usadili a během tří staletí zcela proměnili oblast kolem řeky Visly. Zanechali po sobě hráze a náspy, domy i hřbitovy. Jejich život na polském území přibližuje Olenderský národopisný park ve Wielké Nieszawce.

Ve městě Grudziądz se můžete pokochat velmi pěknou vyhlídkou. Z rekonstruované gotické věže Klimek, jež bývala kdysi součástí zdejšího hradu německých rytířů, spatříte tok řeky Visly, monumentální špýchary, které se v její hladině odrážejí, a citadelu z 18. století, jednu z nejpůsobivějších na evropském kontinentu. Bronzovou sochu Hulán a dívka, umístěnou v horní části schodiště zdejších hradeb, inspirovala slova básně generála Bolesława Wieniawy-Długoszowského, prvního hulána (a milovníka) druhé polské republiky: „Vždyť srdce hulána, když na dlaň ho položíš, toť především dívka, leč před ní – – ještě koně zříš!“ Grudziądz, hlavní město polského jezdectva, šíří slávu hulánů během každoročního Sjezdu kavalérie (Zjazdu Kawalerzystów), na který se sjíždějí skupiny historických rekonstrukcí bitev z celé země.

V Kujavsko-Pomořském vojvodství se nachází síť čtrnácti astronomických observatoří – takzvaných astrozákladen, v nichž mladí lidé každý den pozorují oblohu a zkoumají tajemství vesmíru. No řekněte – není tento region výjimečný?