Opolské vojvodství

Opolské vojvodství se nachází v jižním Polsku a na jihu sousedí s Českou republikou, na polské straně pak se čtyřmi vojvodstvími: Dolnoslezským, Velkopolským, Lodžským a Slezským. Hlavním městem vojvodství je Opolí (Opole). Vojvodství se rozkládá na ploše přes 9 400 km².

Opolské Slezsko – s chutí

Je slezské nebe k jídlu? Kolik komnat a věží má zámek Mošna? Kde se potulují dinosauři? Jaké je tajemství Hory svaté Anny? Zajímavosti regionu čekají vaši návštěvu.

„Slezské nebe“ (Śląskie niebo) je tradiční pokrm z uzeného a vařeného masa v omáčce se sušenými švestkami, podávaný se slezskými „buchtami“ – tj. velkými kulovitými knedlíky. Můžete jej ochutnat v restauracích na Gastronomické stezce Opolského vojvodství zvané Opolski Bifyj. Právě kredenc – slezsky „bifyj“ – totiž v minulosti kraloval v kuchyních a jídelnách opolského Slezska, v nichž se se soustřeďoval rodinný život. Sestával ze dvou částí. Spodní část sloužila k ukládání hrnců, mouky, jáhel a krup. Výše byly šuplíky, kde se uchovávaly válečky, tácy, lžíce a vidličky. Navrchu pak byla reprezentativní část se slavnostním sklem. V „bifyji“ si hospodyně uchovávaly i své vzácné recepty, které se nyní využívají v restauracích na trase stezky. Jedná se jak o tradiční místa, provozovaná s nadšením po generace, tak o nově vzniklé restaurace. Spojuje je společná myšlenka propagace opolské kuchyně, kde se v hrncích mísí polské, německé a české chutě s příměsí z polských Kresů (tj. východních oblastí, které připadly roku 1945 Sovětskému svazu) a k přípravě tradičních pokrmů se používají regionální produkty.

Stezka Opolski Bifyj zároveň spojuje velkou část nejzajímavějších míst regionu, počínaje městem Opolí, které zpívá nejen během slavného festivalu. Na pohádkovém zámku Mošna (Moszna) s 99 věžemi a 365 pokoji se nachází restaurace s charakteristickým znakem celé trasy – kredencem vyobrazeným na talíři mezi nožem a vidličkou. O zámku se traduje, že ve středověku, když tu ještě býval hrad, sloužil jako sídlo templářských rytířů a pak v průběhu dalších staletí několika rodům německém aristokracie. Můžete zde absolvovat i extrémní prohlídkovou trasu anebo se sem vypravit na Hudební festival azalkových květů (Muzyczne Święto Kwitnących Azalii), přenocovat v zámku či dopřát odpočinek své duši i tělu v místním spa.

Zámek Mošna je i součástí další populární turistické trasy – Opolské cesty hradů a zámků (Opolski Szlak Zamków i Pałaców), která spojuje více než desítku památek. Mezi nimi je také hrad slezských Piastovců v Břehu (Brzeg). Původně středověká pevnost, později elegantní rezidence a dnes sídlo Muzea slezských Piastovců (Muzeum Piastów Śląskich). Přezdívá se mu „slezský Wawel“, a to nejen kvůli nádvoří obklopenému charakteristickými arkádami. Na římse vstupní brány návštěvníky vítá série vyobrazení panovníků, králů a knížat z rodu Piastovců, od legendárního Piasta Koloděje přes Měška I., Boleslava Chrabrého až po slezská knížata Jindřicha I. Bradatého a Fridricha II. Lehnického. Posledně jmenovaný byl otcem Jiřího II., který nechal zřídit popisovanou bránu a umístit na ní galerií bust svých předků. Chtěl tímto způsobem zdůraznit dlouhou kontinuitu slezské větve rodu Piastovců. V muzeu se mimo jiné nachází největší evropská sbírka náhrobků jedné dynastie. Raritou je kamenný pomník milovaného psa knížete Jiřího II.

V Jurském parku Krasiejów (Jura Park), obklopeném zelenými lesy, najdete téměř 200 modelů 70 druhů druhohorních obojživelníků a plazů. Dohromady tvoří evropsky jedinečnou didaktickou expozici. „Časová kapsle“ v „tunelu času“ vám zajistí cestu po miliardách let života vesmíru. Paleontologický pavilon prezentuje největší kontinentální zkameněliny triasových obojživelníků a plazů, které si lze prohlédnout skrze skleněnou podlahu. Je to jediné muzeum na světě, které stojí nad aktivně zkoumaným paleontologickým nalezištěm. Návštěvníci se navíc mohou těšit na Park vědy a vývoje lidského druhu (Park Nauki i Ewolucji Człowieka), kde se dozvědí mnoho zajímavostí o evoluci.

Další důležité atrakce

Hora svaté Anny (Góra św. Anny) v Chełmském pohoří byla před miliony let aktivní sopkou. Dnes její vrchol zdobí svatostánek se zázračnou soškou svaté Anny Samotřetí. Legenda praví, že jistý španělský kníže se vracel domů z války a měl mezi svou kořistí i sošku svaté Anny. Když se volové táhnoucí jeho vůz znenadání zastavili na vrcholu hory jako přibití, kníže to považoval za znamení z nebes, nechal na kopci postavit kostel a sochu tam zanechal. Hlavní budovou klášterního komplexu a kalvárie je jednolodní bazilika minor s barokními interiéry, které zdobí výjevy ze života Ježíšovy babičky. Právě zde je uchovávána 54 cm velká plastika z lipového dřeva, která zpodobuje svatou Annu, jak drží v náručí svou dceru Marii a jejího syna Ježíše. Proto se jí říká „Samotřetí“. Svatyně byla prohlášena za historickou památku a patří mezi 30 nejcennějších staveb v Polsku. Obklopuje ji Chráněná krajinná oblast Hora svaté Anny (Park Krajobrazowy Góra św. Anny) o rozloze 5051 ha, který patří do komplexu opolských chráněných krajinných oblastí (spolu se Stobrawskou chráněnou krajinnou oblastí a Opavskými horami hned u českých hranic).

Ústřední muzeum válečných zajatců v Łambinowicích (Centralne Muzeum Jeńców Wojennych) je unikátní místo, které dokumentuje osudy válečných zajatců ve třech táborech, které postupně fungovaly na místním vojenském cvičišti. První z nich zřídili Prusové pro francouzské zajatce z prusko-francouzské války. Za druhé světové války zde vznikl jeden z největších komplexů zajateckých táborů wehrmachtu – Stalag VIII B, Stalag 318/VIII F a Stalag 344. Po válce část stalagu využívala polská komunistická tajná bezpečnost jako pracovní tábor, kam byli před odsunem z Polska posíláni Němci a Slezané a spolu s nimi i někdejší příslušníci nacistických organizací.

Milovníky přírody nadchnou Turawská jezera (jeziora Turawskie), k nimž se lze z Opolí vydat na kole a věnovat se zde plachtění, kitesurfingu, lovu candátů nebo pozorování vzácného ptactva na písečných přesypech a v lagunách. Z Opolí směřuje též Stezka dřevěných sakrálních staveb (Szlak Drewnianego Budownictwa Sakralnego), která spojuje dvanáct půvabných staletých kostelů. Na jejím konci je významná památka – poutní kostel svaté Anny s půdorysem ve tvaru růže.

Přehradní nádrž na řece Kladská Nisa (Nysa Kłodzka), tedy Nyské jezero s krásnou vyhlídkou na Opavské hory a české Rychlebské hory, je ideálním místem pro rekreaci. Můžete se zde opalovat, tábořit, chytat ryby nebo se projet po hladině jezera. V sezoně jsou k dispozici i turistické plavby. Za návštěvu stojí také polské Carcassonne – městečka Pačkov (Paczków) a Byczyna, jejichž historická centra dodnes obklopuje prstenec výborně dochovaných hradeb.

Kulturní akce, které v Opolském vojvodství nemůžete minout, jsou zejména Krajowy Festiwal Polskiej Piosenki w Opolu (Celostátní festival písní v Opolí), Lato Kwiatów w Otmuchowie (květinové léto v městečku Otmuchów), Dni Twierdzy Nysa (Dny pevnosti Nisa – a vřele doporučujeme projít si celé město!), Międzynarodowy Turniej Rycerski (mezinárodní rytířský turnaj) v Biskupicích u Byczyny a také Festiwal Muzyki Zabytkowych Parków i Ogrodów im. Carla Marii von Webera (festival hudby v historických parcích a zahradách) v obci Pokój.