Krakov

Krakov (Kraków) – královské město

Historické hlavní město Polska je plné legend, architektonických a uměleckých památek nedozírné hodnoty, ale také atrakcí a zábavy. Centrum Krakova je už více než 40 let zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a okouzlí vás na první pohled.

Město na řece Visle založené bájným Krakem si lze prohlédnout poměrně snadno. Turistům pomůže objevit místní zajímavosti nejen několik dobře propracovaných mobilních aplikací, ale také tradičnější systém značení – mapy a směrovníky ukazující k nejdůležitějším místům v centru. Přijedete-li vlakem na hlavní nádraží (Dworzec Główny), dostanete se na Staré Město, kde najdete hlavní atrakce, pohodlně pěšky za pouhou čtvrthodinu průchodem přes obří nákupní centrum Galeria Krakowska.

Cestování v čase

Stačí projít kolem Barbakanu a Floriánské brány (Brama Floriańska) a ocitnete se v úplně jiném světě – v nejstarší části Krakova, která přežila veškerá válečná neštěstí. Každý zdejší výstavný měšťanský dům má svou historii. Na hlavním náměstí (Rynek Główny) je spousta květinářek, po dlažbě duní podkovy koní táhnoucích stylové kočáry, z nichž některé jsou možná zakleté podobně jako ve slavné Gałczyńského básni? Nad mariánskou bazilikou (Bazylika Mariacka) a Sukiennicemi se vznášejí hejna holubů a obchod tu vzkvétá podobně jako před staletími: Uvnitř je spousta stánků s výrobky z jantaru a stříbra, umělecko-řemeslnými výrobky, zmenšeninami proslulých krakovských betlémů, regionálními kroji a dalšími suvenýry. V prvním patře Sukiennic se nachází Galerie polského umění 19. století (Galeria Sztuki Polskiej XIX w.), kde můžete obdivovat legendární Podkowińského obraz Běs (Szał), zobrazující nahou ženu na černém oři, ale třeba také významná plátna Jana Matejka, Józefa Chełmońského či Henryka Siemiradzkého.

Podzemní interaktivní turistická trasa Po stopách evropské identity Krakova (Śladem Europejskiej Tożsamości Krakowa) vede pod hlavním náměstím až do doby tisíc let nazpět, tedy až k počátkům města samotného. Vířivý hologram vás pozve k návštěvě již zmíněné mariánské baziliky s mimořádně cenným oltářem od Veita Stosse. Její nestejné věže jsou podle pověsti výsledkem soupeření a sporu dvou bratrů stavitelů, který skončil smrtí.

Restaurace Wierzynek s tradicí dlouhou 650 let a kultovní Piwnica pod Baranami („Sklep U Beranů“) – to jsou pouhé dvě z mnoha restaurací, kaváren a hospod s předzahrádkami, kde můžete v sezoně dlouho do noci. Přes Hlavní náměstí vedou návštěvnické trasy Královská cesta (Droga Królewska) a také Stezka Stanisława Wyspiańského (Szlak Stanisława Wyspiańskiego), jež následně pokračují zeleným prstencem sadů zvaných Planty, obklopujících krakovské Staré Město, až na hrad Wawel, jenž je sídlem polských panovníků a jejich pohřebištěm, a nakonec k Národnímu panteonu na Skałce, kde jsou pohřbeni např. kronikář Jan Dluhoš (Długosz), dramatik Stanisław Wyspiański a básník Czesław Miłosz.

Kazimierz – oživení jedné čtvrti

Z Wawelu to není daleko do čtvrti Kazimierz, kde se udržují židovské tradice. V noci je prý poblíž jedné ze dvou synagog na v Široké ulici (ul. Szeroka) slyšet šepot svatebčanů, které proklel jistý rabín. Kazimierz doslova oplývá skvělými gastronomickými podniky, kde si můžete pochutnat na tradičních košer pokrmech. Čtvrtí prochází Stezka židovských památek (Trasa Zabytków Żydowskich). Zájemci o holocaust by si měli prohlédnout také náměstí Hrdinů ghetta (Plac Bohaterów Getta), pozůstatky zdi ghetta v ulici Lwowska 29 a především expozici v Schindlerově továrně ve čtvrti Zabłocie.

Pozoruhodná architektura

V areálu Schindlerovy továrny vyrostla budova umělecké galerie MOCAK z betonu a skla, která je považována za perlu současné architektury. Jedná se o první polské muzeum současného umění, které bylo po válce postaveno zcela nově. Nachází se na trase Krakovské stezky techniky (Krakowskim Szlaku Techniki), a to ještě společně s Centrem skla a keramiky (Centrum Szkła i Ceramiki), které se rovněž nachází ve čtvrti Zabłocie. Najdete-li si chvíli volna, za návštěvu stojí i místní vinařství.

Historická elektrárna, nad níž se tyčí ocelobetonový skelet, je architektonickým ztvárněním myšlenky ambaláže – zabalení určitých předmětů, které má podle autora této vize Tadeusze Kantora upozornit na to, co je uvnitř nich, a vyprovokovat diváka k tomu, aby se zamyslel nad jejich skrytou tajemnou podstatou. V budově sídlí Centrum pro dokumentaci umění Tadeusze Kantora Cricoteka. Instituce sídlí ve čtvrti Podgórze (Podhoří), kde lze obzvlášť doporučit oběd nebo večeři v některé z hospůdek v ulici Nadwiślańska (zejména oblíbený podnik Drukarnia).

Za návštěvu stojí též Malopolská zahrada umění (Małopolski Ogród Sztuki), kde se spojuje zvuk, divadlo, umělecké instalace a multimédia (jedná se o experimentální prostor krakovského Divadla Juliusze Słowackého, což je instituce s více než stoletou tradicí a po Starém národním divadle Heleny Modrzejewské je nejstarší v Krakově). Muzeum Zemské armády (Muzeum Armii Krajowej) bylo zřízeno v revitalizovaných a pro výstavní účely upravených cihelných prostorách hospodářské budovy krakovské pevnosti (Twierdza Kraków) z 19. století, překrytých pancéřovým sklem. Návštěvníka bezesporu zaujme unikátní sbírka osobních předmětů, které do expozice věnovali přímo veteráni bojů této polské odbojářské formace z druhé světové války.

Při návštěvě Krakova nesmíte vynechat ani Novou Huť (Nowa Huta) – podle původních záměrů ideální socialistické město, jehož výstavba se stala námětem známého filmu Člověk z mramoru od režiséra Andrzeje Wajdy. Uprostřed sídlištní zástavby se tu tyčí architektonicky neobvyklý kostel Panny Marie Královny Polska „Boží archa“ ve tvaru lodi (kościół MB Królowej Polski Arka Pana). Sugestivní plastiku Zmrtvýchvstalého Krista, který jako by vzlétal z kříže zavěšeného nad oltářem, aby pokračoval dále k nebi, vysochal významný současný umělec prof. Bronisław Chromy.

Hrstka dalších tipů

V rámci Nové Huti, která je dnes jednou z krakovských čtvrtí, najdete také Novohutské kulturní centrum (Nowohuckie Centrum Kultury), Lidové divadlo (Teatr Ludowy), cisterciácký klášter Mogiła (Klasztor Cystersów w Mogile) a chráněné území Łąki Nowohuckie (Novohutské louky) s naučnou stezkou. Další zdejší zajímavostí je zámeček Jana Matejka s původní verandou, kterou si tento umělec navrhl sám. V expozici uvnitř si můžete prohlédnout osobní památky na něj a také na politika a myslitele Huga Kołłątaje.

Skutečným krakovským pokladem je Sbírka knížat Czartoryských (Kolekcja Książąt Czartoryskich), která obsahuji i díla od Leonarda da Vinciho nebo od Rembrandta. Známým místním fenoménem jsou krakovské betlémy, jejichž největší sbírku uchovává Muzeum města Krakova (Muzeum Krakowa). Tyto betlémy jsou zapsány na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Milovníky cest v mracích bezpochyby potěší návštěva Muzea polského letectví (Muzeum Lotnictwa Polskiego), které sídlí v objektech někdejšího letiště Rakowice-Czyżyny. Experimentální zahrada Stanisława Lema (Ogród Doświadczeń im. Stanisława Lema) vás uhrane řadou ukázek velkolepých vědeckých pokusů. V konvertovaném průmyslovém areálu Dolne Młyny (Dolní mlýny) na vás čeká zóna odpočinku a zábavy v místních klubech.

Chuťové buňky gurmánů nadchnou pravidelné gastronomické akce: Krakowskie Zapusty (Krakovský masopust) a Święto Obwarzanka (slavnost místních preclíků zvaných „obwarzanek“, který je typickou slanou pochutinou Krakovanů). A protože v roce 2019 Evropská akademie gastronomie poprvé v historii udělila městu Krakov titul Evropské hlavní město gastronomické kultury, řada zdejších restaurací připravila hlavní menu s použitím místních produktů a tuto tendenci a vysokou úroveň si udržela podnes.

Město připravilo řadu návštěvnických tras (včetně cyklotras): Příkladem budiž Univerzitní stezka, která vede areály 17 místních vysokých škol, jimž vévodí 650 let stará Jagellonská univerzita (Uniwersytet Jagielloński). Anebo Stezka Jana Pavla II., na jejíž trase spatříte třeba slavné okno v Arcibiskupském paláci ve Františkánské ulici 3 (Franciszkańska 3), odkud papež promlouval k věřícím během svých cest do Polska.