Poznaň

Poznaň (Poznań) – jen to nejlepší

Ačkoli svatomartinské rohlíčky (rogale świętomarcińskie) prodává mnoho cukráren po celém Polsku, nárok péct je má pouze Velkopolsko. Proč je tomu tak? Evropská komise je totiž zapsala do rejstříku chráněných zeměpisných označení. Vyrábějí se podle přesně stanovené receptury z kynutého těsta listového typu a uvnitř jsou nadité náplní, jejíž hlavní složkou je bílý mák. O tom, jak se toto pečivo stalo sladkým symbolem sídelního města Velkopolského vojvodství, se dozvíte v interaktivním Poznaňském rohlíčkovém muzeu (Muzeum Rogalowe Poznania). Pouze tam – pod malovaným dřevěným stropem renesanční budovy na poznaňském Rynku – se můžete podívat na animovaný snímek Rohlíčkové dějiny Poznaně (Rogalowa Historia Poznania) a samozřejmě posléze i nějaký ten rohlíček ochutnat, popřípadě si jej dokonce zkusit vyrobit! V muzeu se ozývá poznaňské nářečí, které je dnes na ulicích slyšet čím dál vzácněji, avšak v 19. století bylo ještě hodně rozšířené. Jedná se o směsici velkopolského nářečí polštiny a německých dialektů, jež byly dědictvím po pruském záboru této části Polska, ale také po takzvaných Bamberech – kolonistech, kteří před 300 lety přijali pozvání do Poznaně a pocházeli z okolí německého Bamberka.

A zde se dočtete o dalších místech, která byste při své návštěvě Poznaně určitě neměli opomenout:

Památky na dávnou minulost

Z oken 500 let starého činžovního domu Rohlíčkového muzea je nádherný výhled na již zmiňovanou radnici. Její průčelí zdobí třípatrová arkádová lodžie a s podobiznami králů jagellonské dynastie na atice. Na malé plošince nad hodinami v prostřední věžičce každý den v poledne, během vytrubování městského trubače, do sebe trkají figurky dvou kozlíků. Podle pověsti tato zvířátka prchla kuchtíkovi, jenž je měl připravit jako hlavní chod pro městské hodnostáře, kteří tímto pokrmem měli oslavit instalaci prvního hodinového stroje na radnici. Náměstí (Rynek) je obklopeno barokními měšťanskými domy a zdobí ho čtyři fontány: Proserpinina kašna z 18. století a dále novodobé kašny Apollónova, Marsova a Neptunova. Před radnicí stojí pranýř s plastikou kata na vrcholu. Ten je dnes asi nejpopulárnějším místem srazů obyvatel Poznaně. Trochu vskrytu stojí Bamberčina studna (Studzienka Bamberki) se sochou ženy v lidovém kroji, která nese vodu. Připomíná doby, kdy si v 18. století Poznaň zvolil za svůj domov němečtí osadníci, kterým se tu říkalo Bambeři. Poznaň byla městem mnoha kultur, v němž vedle sebe žili Poláci, Němci a Židé.

Nejstarší částí Poznaně je Dómský ostrov (Ostrów Tumski), obklopený rameny řeky Varty a jejího přítoku Cybiny. Právě zde stával nejpozději od 9. století mohutný hrad, resp. hradiště. Dodnes zde stojí nejstarší polská katedrála, zasvěcená svatému Petru a Pavlovi. V jejích kryptách se nacházejí torza hrobek – patrně totiž právě zde byli uloženi první polští panovníci: Měšek I. a jeho syn Boleslav Chrabrý. Dějiny Dómského ostrova vám přiblíží expozice zvaná Brama Poznania („Brána Poznaně“, ale i „Brána poznání“), interaktivní centrum historie tohoto ostrova. Tato moderní stavba, která v architektonických soutěžích posbírala řadu ocenění, je jednou z klíčových staveb na trase královsko-císařské cesty.

Prohlídková stezka městem spojuje Dómský ostrov, poznaňské Staré Město a centrum. Na její trase potkáme i někdejší císařský hrad, který ovšem pochází až z počátku 20. století. Je pokládán za nejmladší hrad v Evropě postavený pro korunovaného panovníka. Tato novorománská stavba připomíná skutečnou středověkou pevnost. Funguje v něm kulturní centrum (Centrum Kultury Zamek), které poskytuje prostor pro umělecké experimenty zástupců různých uměleckých oborů. Sídlí zde také Muzeum Poznaňského povstání v červnu 1956 (Muzeum Powstania Poznańskiego – Czerwiec 1956), pobočka Velkopolského muzea nezávislosti (Wielkopolskie Muzeum Niepodległości). Na nedalekém náměstí Adama Mickiewicze (Plac Adama Mickiewicza) stojí památník připomínající krvavé potlačení tohoto prvního velkého protestu dělníků v Polské lidové republice v roce 1956.

I odpočinek je nesmírně důležitý

Za nákupy je nejlepší vypravit se do Starého pivovaru (Stary Browar), který byl v roce 2005 Mezinárodní radou nákupních center vyhlášen nejlepším středně velkým nákupním centrem na světě. Komplex kombinuje maloobchodní prostory s uměleckou galerií, která vystavuje moderní sochy a instalace. Koná se zde také mnoho kulturních akcí.

Téměř v centru města se nachází umělé Maltańské jezero (Malta, Jezioro Maltańskie), které láká zástupy milovníků vodních sportů. V jeho okolí se funguje celoroční sjezdovka s vleky a sáňkařskou drahou, ale také řada dalších sportovních a volnočasových atrakcí. Můžete tedy navštívit třeba termální lázně Malta (Termy Maltańskie), což jeden z největších aquaparků v Polsku, anebo se úzkokolejným vláčkem Maltanka (kolejka wąskotorowa „Maltanka”) projet až do Nové zoologické zahrady, kde se setkáte se sibiřskými tygry, zubry, medvědy a mnoha dalšími exotickými zvířaty.

Milovníci tropického klimatu se dozajista rádi zanoří do vlhkého a horkého ovzduší více než 100 let starého Poznaňského palmového skleníku (Palmiarnia Poznańska). Je to úžasné putování po exotických kontinentech, během něhož se seznámíte s pestrou vegetací všech možných klimatických pásem. Váš zážitek ještě umocní šum vody, akvária s exotickými rybami a bohatý návazný program, jako jsou třeba noční prohlídky, výstavy a koncerty. Palmový skleník se nachází v secesní části městské čtvrti Łazarz.

Nedaleko se nachází také haly Mezinárodního veletrhu v Poznani (Międzynarodowe Targi Poznańskie), které sousedí s poznaňským hlavním nádražím. Odtud je už je to jen kousek do legendární čtvrti Jeżyce, která je známá díky sérii knih pro mládež od Małgorzaty Musierowicz. V jednom ze zdejších monumentálních činžovních domů žila románová rodina Borejkových a na místním náměstí (Rynek Jeżycki) můžete dodnes zaslechnout typicky poznaňské nářečí.

Posledním místem, které nesmíte minout, je poznaňský stadion – první aréna přichystaná pro fotbalové mistrovství EURO 2012. Je domácím stadionem týmu KKS Lech Poznaň. V letech 2008–2010 za něj hrál proslulý Robert Lewandowski. Objekt má téměř 43 000 míst a je plně uzpůsoben i potřebám lidí se zdravotním postižením. Pořádají se zde rovněž koncerty a různé show. Stadion a jeho běžně nepřístupné zázemí lze navštívit v rámci pravidelně organizovaných prohlídek s průvodcem.

Milovníci umění by měli zamířit do Národního muzea (Muzeum Narodowe). Součástí jeho rozsáhlé kolekce je například obraz Pláž v Pourville, jediné dílo impresionisty Clauda Moneta v polských uměleckých sbírkách. Muzeum užitého umění (Muzeum Sztuk Użytkowych) vám pro změnu umožní dotknout se minulých epoch, a dokonce si k nim přivonět. Navíc sídlí v rekonstruovaném královském hradě a má vyhlídkovou věž, odkud uvidíte panoramatický výhled na historické jádro.

A co víc?

Po intenzivní prohlídce památek je nezbytné ochutnat něco z místní kuchyně. Může to být „pyra z gzikiem“ (brambora se speciálně připraveným tvarohem) anebo velkorysejší „kaczka po poznańsku“ (kachna na poznaňský způsob), podávaná s místními knedlíky zvanými „pyzy“, pečeným jablkem a červeným zelím.

Navštívit můžete také Turistické informační centrum PLOT na hlavním náměstí (Stary Rynek) 59/60, kde si můžete zakoupit suvenýry, například kultovní ponožky s kozami nebo třeba Poznaňskou turistickou kartu. Díky ní bude vaše návštěva Poznaně ještě příjemnější, a navíc lacinější.