Auschwitz – Birkenau

Hovoříme-li německý nacistický koncentrační a likvidační tábor, hovoříme vlastně o táborech dvou. Tak zvaný Auschwitz I. vznikl již v roce 1940 je koncentračním táborem. Byl zřízen především jako tábor otrocké práce pro odpůrce Hitlerova režimu a občany okupovaných států, hlavně Polska. Vražedné podmínky, násilí a hlad měly vést k fyzickému zničení vězňů. Německé okupační orgány ze odesílaly především členy elity polského národa.  Postupně začali nacisté do tábora odesílat také skupiny vězňů z jiných států. Od roku 1942 byli v táboře registrováni také Židé, kteří po úvodní selekci uznali lékaři z SS formací za práceschopné v okolních továrnách.

Naproti tomu druhý tábor, tak zvaný Auschwitz II- Birkenau úzce souvisí s křiklavou tragédií Holocaustu. V létě 1941 Himmler zařadil Auschwitz a Birkenau k místům konečného řešení židovské otázky. Realizace tohoto zločinu byla zahájena v tomto táboře na jaře roku 1942. V létě 1942 byla zahájena stavba čtyř mohutných komplexů krematorií (II., III., IV. a V.). Krematoria II. a III. měly podzemní demontovatelné plynové komory. Krematoria IV. a V. byla jen nadzemními stavbami. Tyto objekty byly zprovozněny mezi březnem a červnem roku 1943. Lidé zde umírali v nepředstavitelných mukách, bolestech, ponížení násobeným pohledem na umírající lidi. Hned za dráty tábora stál v uprostřed zahrady dům velitele. Bydleli zde s rodinami jednotliví velitele tábora Rudolf Höss, Arthur Liebehenschel a Richard Baer.

Mohlo by se zdát, že hnutí odporu na místě záhuby byl absolutně nemožná. A přece… rotmistr Witold Pilecki, který jako jediný člověk v dějinách továren smrti se dne 19. září 1940 přihlásil do tábora jako ochotník, takové vytvořil. Cíl mise byl dvojí – vytvoření hnutí odporu v táboře a získání bezprostředních důkazů o zde probíhající genocidě. Oba cíle naplnil. Rotmistr Pilecki, po téměř třech letech pobytu v pekle, 26. dubna 1943 z tábora utekl. Zahynul zastřelen komunistickými zločinci v roce 1948; jedním z důvodů byly poznatky o opovrženíhodném jednání pozdějších prominentních komunistických funkcionářů vězněných během vojny v Auschwitz.

Jak krutým způsobem byli zabití a v jak tragických podmínkách museli někteří z vězňů přežít, lze vidět v překvapivě jednoduché ale silně výmluvné expozici v areálu táborů Auschwitz I. a Auschwitz-II Birkenau. Ohromným dojmem působí tisíce obrub, stovky kilogramů lidských vlasů a zlaté zuby vytrhávané mrtvolám – jediné stopě po tisících Židech z celé Evropy.

Muzejní expozice jsou tak drastické, že pro mladší 14 let není vstup vůbec dovolen. Dva výstavní komplexy vzdálené od sebe 3,5 kilometru a byly z velké části zpřístupněny návštěvníkům. Prohlídka trvá minimálně 1,5 hodiny v jednom táboře.

V informačním centru v areálu bývalého tábora Auschwitz I. můžete shlédnout patnáctiminutový dokumentární film o vysvobození tábora; můžete si také objednat průvodcovské služby. Zákonem polského parlamentu byl dne 2. července 1947 na území dvou dochovaných částí tábora: Auschwitz I. a Auschwitz II. – Birkenau vytvořeno Národní muzeum Auschwitz-Birkenau. V roce 1979 byl tábor zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.