Svatokřížský národní park (Świętokrzyski Park Narodowy)
Park chrání především vysoké hřebeny pásma Góry Świętokrzyskie (Hory Svatého Kříže), zvaného někdy také Lysé hory. Pásmo s nejvyšší horou Łysica (612 m) patří mezi nejstarší horské masivy v Polsku, vzniklo v období prvohor.
Chráněny jsou horské partie Łysogóry (s vrcholem Łysica – 612 m n. m. a masivem Łysé Góry) a východní část Klonowského masivu, ale také kus Dębniańské, Słupiańské a Wilkowské doliny. Do národního parku jsou dále zahrnuty i lesní enklávy jako třeba Chełmowa Góra.
Pro park je charakteristická křemencová kamenná moře – skalní suťoviska, která se rozkládají na severních svazích masivu Łysogór. Rostlinstvo národního parku je velice bohaté. Převažují zde lesy (tvoří asi 95 %), z nichž nejvýznamnější jsou jedlové porosty. Přirozený ráz a míra zachovalosti zdejšího jedlového pralesa je unikátní v celoevropském měřítku. Rostou zde několik set let staré obří jedle bělokoré a buky lesní (Łysa Góra), ale také modříny (Chełmova Góra). Nižší partie území porůstají borové lesy a smíšené borovo-dubové háje.
Parkem vede několik značených turistických tras – červená ze Święté Katarzyny přes Łysicu do Trzcianky, modrá z Bodzentyna (z Miejské Góry) do Święté Katarzyny a jiná modrá z Nowé Słupi na Święty Krzyż (Łysou Góru). Je zde také několik naučných stezek.
Ojcowský národní park (Ojcowski Park Narodowy)
Leží v Malopolském vojvodství. Zahrnuje jižní část Krakovsko-čenstochovské vysočiny, střední část Prądnického údolí a také kus Sąspowské doliny. Park byl založen v roce 1956 na rozloze 1571 ha, v současnosti je větší a rozkládá se na ploše 2146 ha (ochranné pásmo 6777 ha). Je to nejmenším polským národní park. Většinu jeho území tvoří lesní plochy – 1528 ha.
Základní informace
Rozloha:
21,46 km²
Vznik:
14. ledna 1956
Symbol parku:
Netopýr
Krajinu parku tvoří četné bílé a světle šedé skalní útvary z jurských vápenců. Lze zde rozlišit dvě základní formy reliéfu terénu – údolní (rokle, krasová údolí, soutěsky) a výšinný (vápencové skály a osamocené výchozy, které zdobí toto pohoří). Neodmyslitelnou součástí vápencového reliéfu Krakovsko-čenstochovské vysočiny jsou krasové jeskyně. V celém pohoří doposud bylo objeveno asi 1000 menších i větších jeskyní.
Pěší turistika je povolena výhradně po vyznačených stezkách. Ty vedou nejatraktivnějšími oblastmi parku, kde je možné spatřit kultovní skalní útvary jako Krakovská brána (Brama Krakowska), Herkulův kyj (Maczuga Herkulesa) či Diotimina jehla (Igła Deotymy). Nejdelší místní jeskyně jsou Łokietkova (320 m) a Tmavá (Ciemna; 230 m).
Je možné provozovat zde i cykloturistiku a jízdu na koni (jezdí tu turistické povozy tažené koňmi). V národním parku jsou také naučné stezky.