Zelená Hora
Zelená Hora (Zielona Góra) – hlavní město nápoje bohů
„Turisto, pospěš honem sem / na setkání s bůžkem Bakchem, / vždyť tady tě krom vína / svým úsměvem vítá / i lubušská dívčina.“ Těmito slovy vás Vinobranský valčík láká do města, kde staleté vinařské tradice v současnosti opět prožívají svůj rozkvět. Po Bakchově smrti, způsobené rukou Titánů, pokropila bohyně Pallas Athéna jeho krví pobřeží Středozemního moře, Francii a kraje na řekách Rýnu a Mosele. Z každé kapky vyrostly vinohrady, jež stály u zrodu nějaké slavné vinařské oblasti. Jedna kapička Bakchovy krve zjevně dolétla i do Zelené Hory… Tuto pověst vám představí expozice Muzea vína (Muzeum Wina) v rámci Muzea Lubušské země (Muzeum Ziemi Lubuskiej), které při prohlídce Zelené Hory rozhodně nesmíte vynechat.
Kapička historie
Zelená Hora a víno jedno jsou. Městská práva získala ve 14. století, ale zelenohorské kopce byly porostlé vinnou révou již dříve. Kobylky, černé neštovice, změny panovníků od hlohovských Piastovců přes Jagellonce, Habsburky, pruské krále a německé předáky až po opětovný nástup Polska v roce 1945 – žádná z těchto událostí neodkázala během staletí položit zdejší prosperující vinařství. Koneckonců právě v Zelené Hoře se v roce 1826 začalo vyrábět první německé šumivé víno. Vyráběla ho firma Friedricha Augusta Gremplera, která o sto let později, kdy už v Zelené Hoře působilo šest dalších vinařských firem, produkovala 250 000 lahví ročně a před válkou to bylo neuvěřitelných 800 000. Zásoby tohoto nápoje dokonce přečkaly světový konflikt a staly se základem pro poválečnou polskou produkci vína ve státním podniku Lubušská výrobna vín. Po změně režimu, kdy byla továrna v roce 1999 uzavřena a její areál začal chátrat, se zdálo, že místní staletá vinařská tradice je u konce. Už pár let však opět náramně vzkvétá. Místa s ní spojená si proto nenechte ujít, jakkoli tím výčet zdejších atrakcí zdaleka nekončí.
Chuť vína
Muzeum vína shromažďuje na 1540 exponátů, jež se vztahují k historii zelenohorského vinařství od jeho počátků až po současnost: vinné lisy, sudy, konve, měchy, čepy a jiné. Série obrazů Jerzyho Fedra ukazuje zachycuje různé vinařské příběhy jako třeba ten, že za starých časů trvala rozlučka se svobodou celé dva týdny, během nichž snoubenec rozhodně „nezahálel“, takže pro něj bylo těžké udržet se následně u oltáře ve vzpřímené poloze.
Další zajímavostí je bezesporu Palmový skleník (Palmiarnia). Jeho mohutná a moderní prosklená budova je propojena s historickým vinařským domkem, jejž nechal v roce 1818 postavit již zmiňovaný Grempler. Před Palmovým skleníkem se rozkládá historická vinice, která symbolicky odkazuje na dobu, kdy podobné vinohrady pokrývaly všechny stráně kolem města. Uvnitř – jak už název samotný napovídá – rostou palmy a další tropická vegetace, mezi níž můžete poobědvat v místní restauraci a z vrchní terasy zachytit očima i objektivem fotoaparátu úžasné panorama města.
Když už budete na Viničním návrší (Wzgórze Winne), stojí za to navštívit také zdejší vinný sklípek (Piwniczka Winiarska) a ochutnat v něm zelenohorská vína.
Za „bakchusíky“ pochodem v chod!
Chrňák, Honisoudek, Odpadlíček, Rohlíčkus, Písaříkus junior… – podobně jako má město Vratislav své trpaslíky, získává si Zelená Hora v poslední době proslulost svými „bakchusíky“. Více než 50 sošek s přerůznými vtipnými jmény lemuje Bakchusíkovu stezku (Szlak Bachusikowy). Většinu z nich najdete na zelenohorské pěší zóně, jež patří k nejdelším v Polsku. Je plná kaváren, restaurací a hospůdek, často zřízených v někdejších vinných sklepích.
Na Starém rynku se pravidelně koná mnoho kulturních akcí jako třeba Lato Muz Wszelakich (Léto rozličných múz) nebo Święto Winobrania (Svátek vinobraní) v průběhu Dní města Zelená Hora (Dni Zielonej Góry). Právě zde tluče to pravé srdce historického jádra, jehož nejstarší památkou je gotická katedrála svaté Hedviky Slezské (konkatedra św. Jadwigi Śląskiej), Lazebnická věž (Wieża Łaziebna), radnice a zbytky městských hradeb. Interiéry kostela Panny Marie Čenstochovské působí na církevní stavbu poněkud nezvykle – bílé balkonové galerie ve třech úrovních nad sebou připomínají spíše nějaké divadlo.
Planetárium i mučidla
První polský animovaný film vyrobený s pomocí technologie fulldome se jmenuje Na křídlech snů (Na skrzydłach marzeń) a pojednává o dějinách letectví a vedle mnoha dalších snímků, jež díky této jedinečné technologii umožňují „plně se ponořit“ do sledování, nabízí v rámci svého repertoáru Planetárium Venuše (Planetarium Wenus). Patří k pouhým třem obdobným zařízením na světě, jež jsou vybavena pohyblivou kopulí, která umožňuje měnit úhel sklonu vzhledem k divákům v průběhu projekce. Planetárium tvoří dohromady s Centrem přírodních věd (Centrum Przyrodnicze) Keplerovo centrum vědy (Centrum Nauki Keplera). Tento významný matematik 17. století, považovaný za prvního astrofyzika v historii, byl objevitelem tří pravidel, jimiž se řídí pohyby planet ve sluneční soustavě (tzv. Keplerovy zákony), ale zavedl také desetinnou čárku.
Při procházce městem neopomeňte ani Muzeum starých mučidel (Muzeum Dawnych Tortur), které je součástí Muzea lubušské země. Stála expozice umístěná v pochmurných sklepních prostorách sugestivně přibližuje historii trestního práva, způsoby provádění poprav a formy mučení ve středověku i v novověku. Při pohledu na nástroje z doby čarodějnických procesů návštěvník uslyší řinčení okovů a sténání trýzněných.
Na závěr dne si návštěvníci mohou poslechnout koncert Zelenohorské filharmonie (Filharmonia Zielenogórska) nebo si odpočinout v akvaparku v místním Sportovním a rekreačním středisku (Centrum Rekreacyjno-Sportowe).
Kouzlo Falubazu
Ultramaraton v nových hranicích města, závody horských kol Grand Prix Kaczmarek Electric MTB, Cross Zielonogórski „Parszywa 12” (běžecké závody), Winobraniowy Marsz Nordic Walking (pochod nordic walking u příležitosti vinobraní), Battle of Europe (crossfit) nebo Zielonogórskie Grand Prix w biegach długodystansowych (velká cena v běhu na dlouhé vzdálenosti) – to jsou jen některé z mnoha sportovních akcí, jež se ve městě během roku konají. Výjimečný adrenalinový zážitek vám poskytne návštěva stadionu místního veleúspěšného plochodrážního klubu Falubaz, kde motocyklisté jezdí na svých strojích rychlostí 100 km/h bez brzd. Nezapomenutelné sportovní emoce vám zaručí také basketbalisté z týmu Stelmet Enea BC – čtyřnásobní mistři Polska.
Na své si přijdou i milovníci aktivního trávení volného času. Mohou využít stezky pro nordic walking, cyklistické trasy anebo se projet lodí či člunem po řece Odře. Pokud se v tomto středisku Lubušského vojvodství zdržíte déle, naskočte na jedno ze 400 městských kol a vydejte se po moderních cyklostezkách do skanzenu v Ochle (Muzeum Etnograficzne w Ochli), k zámku a parku Zatonie nebo do botanické zahrady (Ogród Botaniczny) a ke starému korytu řeky Odry v Oderském lese (Las Odrzański). Šťastnou cestu!