Hnězdno

Hnězdno (Gniezno) – tady se rodilo Polsko

Hnězdno se podobně jako Řím rozprostírá na sedmi pahorcích. Největší z nich se jmenuje podle legendárního Lecha, který se zde rozhodl „zahnízdit“ (odtud se vzalo dle pověsti jméno města) a založit město. Když na obzoru spatřil velkého bílého orla a za ním sytě červené nebe při západu slunce, inspirovalo jej to k vytvoření podoby znaku Polanů. Právě zde v Hnězdně, respektive na nedalekém Lednickém ostrově (Ostrów Lednicki), přijali Poláci v roce 966 křesťanství, což je považováno za počátek polské státnosti. Odtud se svatý Vojtěch vydal šířit víru mezi pohanské Prusy, kde následně zemřel mučednickou smrtí. Právě zde v roce 1000 při slavném setkání dvou vizionářských panovníků – německého císaře Oty III., později svatořečeného, a Měškova syna Boleslava Chrabrého, vložil první z nich na hlavu druhého korunu a prohlásil jej králem. V té době bylo také založeno hnězdenské arcibiskupství. Zde byli také korunováni následující králové: Měšek II., Boleslav II. Smělý, Přemysl II. a Václav II. Český (jak bývá tento Přemyslovec v Polsku označován). Odtud – ze srdce Velkopolska – byla dobývána další a další území: Pomořansko, Mazovsko či Slezsko. O tom všem – a nejen o tom – se dozvíte, pokud absolvujete procházku návštěvnickou trasou zvanou Královská cesta (Trakt Królewski), kterou připravilo město Hnězdno.

Králové a králíci – co nepřehlédnout

Trasu zdobí sochy prvních pěti králů, ztvárněné s fantazií a nadsázkou, dále dvě mytické postavy – bájný oráč Piast a praotec Lech, čtyři naučné modely, osm informačních tabulí a tři interaktivní kiosky. Ještě rozvernější jsou postavy patnácti králíků – kteří jako by symbolizovaly jednotlivé záběry z dějin Hnězdna, jejichž etapy jsou výstižně zachyceny jejich symbolickými kostýmy. Ale proč právě králíci? Protože slova král a králík znějí v polštině velmi podobně. Ve velkopolském nářečí se králíků dokonce říká „králové“ (polsky królik, v nářečí król nebo królas), takže zde mohou plnit roli průvodců po nejvýznamnějších památkách města. Patří k nim především hnězdenská katedrála (Katedra Gnieźnieńska) a Katedrální muzeum (Muzeum Archikatedralne), jež se tyčí na vrcholu Lechova návrší (Wzgórze Lecha).

Chrám s vynikající akustikou ukrývá v barokní hrobce ostatky svatého Adalberta a ve vnitřní kruchtě nejcennější památku románského umění v Polsku – bronzová hnězdenská vrata (Drzwi Gnieźnieńskie). Osmnáct výjevů ze života mučedníka, které jsou na nich vyobrazeny, přibližuje animovaný snímek, který lze zhlédnout v nedalekém muzeu. Ve filmu Piotra Janowczyka a Magdaleny Gajewské ožívají basreliéfy z proslulých vrat. Hrdinové příběhu o svatém Vojtěchu vystupují ze svých políček a pohybují se po vratech za doprovodu stylové hudby. Nejcennějším exponátem muzea je originál achátového mešního kalicha svatého Vojtěcha.

Na Královské cestě se nachází také půvabné historické jádro města (Starówka), které je krásně zrekonstruované, plné květinové výzdoby a v noci stylově osvětlené. Dalším bodem je Muzeum počátků polské státnosti (Muzeum Początków Państwa Polskiego). Nachází se v modernistické budově na protějším břehu jezera Jelonek a je pojato velmi moderním a interaktivním způsobem, navíc má vtipnou facebookovou stránku. Za návštěvu stojí i další, méně známé zajímavosti, jako jsou bývalá pruská kasárna, františkánský kostel a kostel svatého Jana Křtitele či stará radnice (Stary ratusz) s Domem velkopolských povstalců (Dom Powstańca Wielkopolskiego). A nakonec si nezapomeňte dopřát půllitr pěnivého moku v místním pivovaru Dobry Browar, který rovněž doporučujeme navštívit.

Technické památky

Milovníky železnice nadchne lokomotivní depo a výtopna Hnězdno (Parowozownia Hnězdno), evropsky unikátní komplex z konce 19. století. Přestože je již deset let uzavřena a chátrá, její rozlehlý areál je plný úžasných technických památek jako vodárenská věž, dřevěný jeřáb na překládku uhlí či depa na lokomotivy a vagony. Milovníci fotografie si zde s oblibou pořizují módní fotosérie nebo dokonce svatební snímky. Muzeum technických památek (Muzeum Zabytków Kultury Technicznej) v historických kasárnách 12. dragounského pluku přímo přetéká unikátními exponáty včetně jedinečné sbírky starých motocyklů.

Akce a prohlídkové trasy

Vlajkovou lodí mezi zdejšími kulturními událostmi je Królewski Festiwal Artystyczny – Královský festival umění. Jedenáct letních víkendů vyplňují přerůzné umělecké akce a projekty – od velkých koncertů polských hudebních hvězd přes filmové projekce a výstavy pod širým nebem, divadelní inscenace a výstupy pouličních umělců až po workshopy a čtenářské pikniky pro děti. Zlatým hřebem celého festivalu je královská korunovace – jedna z největších historických rekonstrukcí v zemi.

Mimo sezonu zve Hnězdno na další krásné akce: Konwent Fantastyki „Fantasmagoria” (fantasy festival), Festiwal Literacki „Preteksty” (literární festival)a Ogólnopolski Festiwal Filmowy „Offeliada” (celopolská filmová přehlídka), ale také na Jarmark św. Wojciecha (Svatovojtěšský jarmark).

Sportovní nadšenci se mohou zúčastnit Evropského běhu (Bieg Europejski), Běhu nezávislosti (Bieg Niepodległości) nebo nejstaršího polského půlmaratonu Běh Lechitů (Bieg Lechitów).

Z dálkových výletních tras prochází Hnězdnem Piastovská stezka (Szlak Piastowski), nejstarší v Polsku, dále Svatojakubská stezka (Szlak św. Jakuba), Stezka dřevěné architektury (Szlak Architektury Drewnianej) a mimoto i bezpočet cyklotras.