Přemyšl

Přemyšl (Przemyśl) – město Švejka, pevnostních fortů a dýmek

Dar Přemyšli – tak se jmenovala jachta, na které kapitán Henryk Jaskuła jako první Polák obeplul sám svět bez zastávky v přístavu. Zajímavostí je, že tento mořeplavec žije v Přemyšli, celých 800 km od Baltského moře. Trénink v místě bydliště kapitánovi zaručovala čistá voda v řece San, jež tvoří státní hranici s Ukrajinou. V její hladině se odráží starobylé město, které podle pověsti zapsané v Dluhošově kronice založil Přemysl, vůdce západoslovanských Lędzianů. Jméno města může být také odvozeno od českých Přemyslovců, kteří toto území později obsadili. Přemyšl má za sebou spletitou historii. Po čtyři staletí o toto místo sváděli urputné boje Poláci, Uhři a Východoslované, poté se vrátilo do Polské Rzeczpospolité a v 16. století se stalo jedním z jejích největších a nejbohatších měst. Rakušané zde vybudovali pevnost Přemyšl – jednu z nejmohutnějších v Evropě – a tři po sobě jdoucí obléhání za první světové války si vyžádala více než 100 000 vojáků. Tím se stala jednou z největších bitev 20. století v Evropě. Po druhé světové válce bylo toto město v Podkarpatském vojvodství obnoveno do krásy a dnes láká četné turisty.

Co nepřehlédnout v historickém centru

Nejvýznamnější památky se nacházejí na 3,5 km dlouhé návštěvnické trase Starým Městem, kterou připravili pracovníci městského úřadu. Je značena modře a začíná na starém Rynku. Je svažitý podobně jako náměstí v Sandoměři. Důvodem vybudování zdejšího náměstí právě v této poloze bylo, aby na něj nedosáhly vody řeky San, který se často vyléval z břehů. Náměstí je obklopeno renesančními měšťanskými domy – nejzajímavější z nich s číslem 15 má sgrafitovou výzdobu průčelí a je jedním z nejcennějších příkladů manýrismu v jižním Polsku. Dům s číslem 19 má na fasádě oko Boží Prozřetelnosti. Historické interiéry kompletně zařízeného měšťanského domu, ale též fotografický ateliér z konce 19. století či opravdickou kašnu si lze prohlédnout v objektu Muzea historie města Přemyšl (Muzeum Historii Miasta Przemyśla) v čísle 9. Pod magistrátem (Rynek 1) je vstup do Přemyšlského podzemí (Przemyskie Podziemia), jehož nejstarší sklepení pocházejí ze středověku.

Jak se dočkat povýšení?

Na náměstí stojí lavička Jozefa Švejka, protože velká část čtvrtého dílu jeho dobrodružství s názvem Pokračování slavného výprasku se odehrává právě v Přemyšli a místní průvodci vás po jeho stopách rádi provedou. Socha hlavního hrdiny Haškova románu, oblečená do rakousko-uherské uniformy, má dokonce specifický „návod k použití“. Sáhnete-li si na její nárameníky, budete mít povýšení v kapse; setřete-li jí prach z bot, nevyhodí vás z práce; chytíte-li její půllitr, budete mít sklenku vždy plnou; pohladíte-li si Švejkovu fajfku, budete mít v srdci klid; popadnete-li jej za nos, poznáte, kdo je váš přítel a kdo naopak nepřítel.

Nedaleko tryská Fontána medvídka (Fontanna niedźwiadka), což je narážka na medvědici ve znaku města Przemyšli. Przemyšlští medvídkové (Przemyskie niedźwiadki) je mimoto název animovaného filmu, který vznikl na objednávku propagačního oddělení města, ale také název basketbalového týmu Hensfort Przemyśl a jedné z místních pouličních kapel.

Modrá stezka pokračuje přes Hradní návrší (Wzgórze Zamkowe). Archeologové na něm objevili pozůstatky rotundy a paláce z doby Boleslava Chrabrého, které přiléhají ke královskému hradu (Zamek Królewski). Ten založil Kazimír Veliký a přestavěn byl za Zikmunda I. Starého. Sídlí tu divadlo Fredreum, nejdéle fungující ochotnické divadlo v Evropě. Na Hradním návrší se mimoto nachází římskokatolická arcikatedrála (Archikatedra rzymskokatolicka) – tisíc let stará „matka přemyšlských kostelů“ s gotickou alabastrovou soškou Panny Marie Jackovské (Matka Boża Jackowa), zachráněnou před tatarským požárem a proslavenou zázraky a neocenitelnými náhrobky, včetně náhrobků rodiny Fredrů. Hned vedle stojí 71 metrů vysoká katedrální věž, jeden ze symbolů města a znamenitý vyhlídkový bod.

Velkolepá pevnost

Přes naučnou stezku Modraszkowe Wzgórza vede modrá návštěvnická trasa přímo k úseku vnitřního prstence trvalého opevnění pevnosti Přemyšl. To se skládalo ze tří prstenců, přičemž nejdelší, vnější prstenec byl dlouhý 45 km! Na začátku první světové války bylo v pevnosti umístěno 130 000 vojáků, 14 500 koní, přes tisíc děl a 4000 vozidel. Většina opevnění i objektů, jako jsou kasárna, bývalá vojenská nemocnice či velitelství, se dochovala dodnes. Pevnost jako celek malebně zapadá do podkarpatské kopcovité krajiny. Objekty pevnosti jsou propojeny pomocí dvou pevnostních cyklotras – severní a jižní.

Tři dřevěné kříže zdobí vrchol další atrakce modře značené trasy – Tříkřížového návrší (Wzgórze Trzech Krzyży). Za dob komunismu se na tomto kopci scházeli místní opozičníci. V předpiastovských dobách se zde zřejmě nacházelo hradisko.

Na modré trase najdete rovněž tajemnou Tatarskou mohylu (Kopiec Tatarski, která údajně ukrývá ostatky tatarského chána zabitého v bitvě, zbytky městských hradeb a Hodinovou věž (Wieża Zegarowa) s unikátním Muzeem zvonů a dýmek (Muzeum Dzwonów i Fajek).

Vyplatí se zajet si do Přemyšli v době konání některé z kulturních událostí. Jako jsou například Przemyska Wiosna Fredrowska (Přemyšlské divadelní jaro Aleksandra Fredra), Święto fajek (Slavnost dýmek) nebo Manewry Szwejkowskie w Twierdzy Przemyśl (Švejkovské manévry v pevnosti Přemyšl).