Ciechocinek mocně léčí

Perlou polských lázní je samozřejmě Ciechocinek, založený v roce 1836, s gradačními věžemi postavenými v polovině 19. století. V Ciechocinku každého povzbudí eklektické budovy v lázeňském stylu obklopené lázeňským parkem. Lázně Ciechocinek jsou proslulé také produkcí stejnojmenné minerální vody, ale i ochucených nápojů a jedlé soli na bázi přírodních lázeňských surovin.

Historie města sahá pravděpodobně až do 8. nebo 9. století. Předpokládá se, že právě tehdy vznikla na území dnešního Ciechocinku předslovanská osada Słońsk. V pozdějších staletích, v době polské státnosti, byly ve Słońsku založeny solné lázně. Osada byla pravděpodobně zničena povodní ve 13. století. Městečko Ciechocinek, které se nacházelo v bezprostřední blízkosti, začalo vzkvétat na přelomu 16. a 17. století s přílivem nizozemských osadníků. Velké prameny solanky byly objeveny krátce po prvním dělení Polska – hledání nových ložisek začalo poté, co Rakousko zabavilo solné doly ve Wieliczce a Bochni. První dvě gradační věže byly postaveny v letech 1824-29, v době, kdy byl Ciechocinek součástí Polského království. V roce 1830 byla v Ciechocinku založena první varna soli, jejímuž spuštění však zabránilo vypuknutí povstání. O šest let později se místní solanka začala využívat k léčebným účelům, do obce přijeli první pacienti, a tak se zrodily lázně Ciechocinek. Do konce 19. století se lázně staly největším a nejmodernějším místem svého druhu v Polsku.

V městečku prakticky neexistuje žádný průmysl, a tak se zde nacházejí mimo jiné lázeňské nemocnice, sanatoria, zařízení pro prevenci tuberkulózy, rekreační a turistická střediska, přírodní léčebné zařízení, zřídlo minerální vody, hotely, restaurace a solnice. Lázeňská oblast je bohatá na zelené parky, náměstí, květinové záhony a květinové koberce. Každoročně sem přijíždí mnoho návštěvníků a turistů. Základem rozvoje jsou léčivé vody: chloridová a sodná, bromidová, jodidová, železitá a bórová, které pocházejí z četných slaných pramenů v oblasti.

V severní části lázní se nachází Lázeňský park, založený v letech 1875-1876 v krajinářském stylu s mnoha druhy stromů a keřů (i exotických), jehož projektantem a tvůrcem byl Hipolit Cybulski. V parku roste mimo jiné nahovětvec dvoudomý, korkovník amurský a jinan dvoulaločný. V Ciechocinku se nachází také originální floristická rezervace s porostem slanomilných rostlin (např. slanorožec evropský, sivěnka přímořská, hvězdnička panonská slanistá), zahrnutá od roku 1962 do místní rezervace u gradační věže III. Centrum Ciechocinku zkrášluje přírodní inhalační fontána „Grzybek“. Pod ní se nachází 414 metrů hluboký solný vrt, z něhož se voda čerpá do gradačních věží ve tvaru podkovy. Tryskající voda z fontány obohacuje vzduch o terapeuticky působící částice jódu.

V Ciechocinku měl v době druhé polské republiky své sídlo prezident Ignacy Mościcki a v 19. století zde byla varna soli. Dnes je v její historické budově otevřen fitness-klub. Ne však ten běžný dnešní, s činkami a stacionárním kolem. Fitness-klub Ciechocinek má gymnastické nářadí z počátku 20. století.

Nížinné lázně Ciechocinek nabízejí svým návštěvníkům velmi mírné podnebí, proto se doporučují zejména lidem, kteří jsou citliví na změny počasí a mají problémy s aklimatizací na novém místě. Místní klima lázní se vyznačuje vysokou průměrnou celoroční teplotou (7,9 °C), poměrně vysokým slunečním svitem (téměř 1 500 hodin ročně), malým množstvím srážek, nízkou vlhkostí a slabými větry. Dny s tzv. klimatickou pohodou tvoří 41 % všech dnů v roce.

Jedno z nejznámějších polských lázeňských středisek leží mezi Toruní a Włocławkem v regionu Kujavy, v blízkosti komunikací vedoucích na sever a jih Polska, v Kujavsko-pomořském vojvodství. Ve vzdálenosti 2 km od města se nachází státní silnice č. 91, která prochází Pomořanským, Kujavsko-Pomořanským, Lodžským a Slezským vojvodstvím, známá jako „stará“, spojující Gdaňsk s Čenstochovou. Město má také pohodlný přístup k dálnici A1 (křižovatka č. 13 Ciechocinek). Centrum Ciechocinku se vyvinulo v pásu písečných dunových kopců dosahujících nadmořské výšky 55 m. Město má přibližně 10 000 obyvatel a rozkládá se na ploše 15,26 km².

Léčebný profil lázní a jejich léčebné vlastnosti

Přírodním bohatstvím Ciechocinku jsou bohatá naleziště solanky, která se používá k pití, léčebným koupelím, inhalacím a zavlažování. Mikroklima u gradačních věží je bohaté na částice jódu, bromu a ozonu, který má vynikající vliv na dýchací cesty, působí baktericidně, reguluje krevní tlak a pozitivně působí také na pacienty s poruchami štítné žlázy.

Léčebný profil zahrnuje problémy ortopedicko-traumatické, nervového systému, revmatologické, kardiovaskulární a hypertenze, periferních cév, horních cest dýchacích, cukrovku, obezitu, osteoporózu a ženská onemocnění.

K léčebným účelům se používá mnoho procedur, včetně solných, jodových a sirných koupelí, bahenních zábalů, balneoterapie (fyzikální terapie, inhalace, irigace, klimatoterapie, pitná kúra), gymnastiky a masáží. Silnou stránkou sanatorií v Ciechocinku, stejně jako celého města, jsou ložiska termální solanky, bohaté na chlorid sodný, vápník, hořčík, železo, jód, brom a volný sirovodík. Jejich teplota se pohybuje od 8 do 37 stupňů Celsia a salinita od 0,19 do 6,43 %. První solanka byla v Ciechocinku vyvrtána v roce 1841 a do dnešního dne bylo vyvrtáno 19 vrtů. Ciechocinecká solanka má blahodárné účinky na kůži, kosti a vnitřní orgány. Dokonce se doporučuje i dětem, zejména těm, které trpí častými a chronickými infekcemi dýchacích cest.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti lázní a jejich okolí

Při relaxaci v lázních Ciechocinek stojí za to prohlédnout si zajímavosti, které město nabízí. Mezi ně patří např.:

• Gradační věže – jedná se o unikátní a zároveň největší dřevěné stavby v Evropě, které slouží ke zvyšování koncentrace soli v solance. Navrhl je v 19. století inženýr a profesor Hornické akademie v Kielcích Jakub Graff. Jsou jedním z prvků technologické linky na výrobu soli v Ciechocinku. Tři gradační věže o celkové délce 1742,3 m a výšce téměř 16 m jsou zároveň přírodním inhalatoriem s mikroklimatem bohatým na jód.
• „Grzybek“ – to je nejen nejoblíbenější fontána v lázních, ale především první článek technologické posloupnosti výroby kuchyňské soli v Ciechocinku. Tento impozantní plášť téměř 415 m hlubokého solného vrtu navrhl v roce 1926 architekt Jerzy Raczyński. Pramen č. 11, lidově zvaný „Grzybek“, je v provozu od roku 1911.  Odtud je solanka potrubím vedena do nedalekých gradačních věží.
• V solné varně se solanka vaří a koncentruje v plochých nádobách zvaných panvières. Je to také poslední fáze technologického procesu výroby soli v Ciechocinku. Tato technická památka z 19. století, jedinečná v Polsku a dokonce i ve světě, vznikla díky úsilí statkáře Konstantyho Leona Wolickiho. Již téměř dvě století se zde k vaření soli používají stejné jednoduché nástroje a práce při výrobě stále vykonávají ručně dělníci zvaní „warzelníci“. V části, kde se sůl nevyrábí, se nachází muzeum, v němž je shromážděno mnoho exponátů souvisejících s várečnistvím solanky i s lázeňskou činností Ciechocinku, např. staré přístroje pro léčebnou gymnastiku z počátku 20. století.
• Park s gradační věží pochází z roku 1875, ale definitivně byl vybudován v letech 1907-1908 podle konceptu Franciszka Szaniora. U vchodu do parku se nachází slavné květinové hodiny, dílo Zygmunta Hellwiga, a v srdci parku pomník Stanisława Staszice – významného představitele polského osvícenství. Jeho bronzová busta byla odhalena v roce 1961 při příležitosti 125. výročí založení lázní. Park se rozprostírá podél gradační věže č. 1.
• Lázeňský park, nejkrásnější a nejstarší park v lázních, rozkládající se na 16 ha. Vznikl v letech 1872-1875 podle návrhu floristy Hipolita Cybulského. V tomto parku najdete nejen bohatou flóru se vzácnými exempláři stromů a keřů, ale také dřevěné stavby charakteristické pro Ciechocinek – koncertní mušli navrženou v zakopianském stylu nebo zřídlo minerální vody. Další ozdobou parku jsou bezesporu četné kašny a přírodní památka – stopkatý dub „Konstanty“, vysoký přes 22 m a s obvodem kmene 547 cm.
• Novogotický kostel svatého Petra a Pavla z 90. let 19. století
• Kostel svatého Michaela Archanděla z roku 1894

Pro pacienty, turisty a místní obyvatele, kteří mají rádi aktivní procházky spojené s prohlídkou památek, připravila společnost Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. zajímavou atrakci – Solankovou stezku, která propojuje objekty tak, aby si kromě přibližně čtyřkilometrové procházky bylo kde odpočinout, ale také se dozvědět o historii vývoje solankových ložisek a jejich využití k léčebným účelům.