Czerniawa-Zdrój a zázraky radonové vody
Dolnoslezské město Czerniawa-Zdrój leží v Západních Sudetech. Nacházejí se v nadmořské výšce 480 m na úpatí Jizerských hor, v údolí řeky Czerniawky. Do roku 1973 byly Czerniawa-Zdrój nejmenšími lázněmi v Sudetech a specializovaly se na léčbu dětí. Dnes jsou administrativně spojeny s lázněmi v okresním městě Świeradówem-Zdrój.
Základní léčivou surovinou lázní Czerniawa-Zdrój je mimořádně vzácná minerální voda s radonem, jejíž zázračné vlastnosti byly známy již ve 12. století. Dnes již víme, že radonová voda má s čárami a kouzly pramálo společného, ale je nenahraditelná při léčbě aterosklerózy periferních tepen a tromboflebitidy. Radonové koupele se používají také při rehabilitaci poúrazových a revmatických onemocnění pohybového aparátu a dýchacího ústrojí.
První návštěvníci lázní Czerniawa-Zdrój přijeli v roce 1826, v roce 1860 zde byl postaven lázeňský dům. Dnes vedle rehabilitačního centra zve Czerniawa-Zdrój také do lázní Kleopatra, které nabízejí radonové a slatinné procedury.
Czerniawa-Zdrój nabízí léčebné, turistické a ozdravné pobyty. Široká nabídka lázní zahrnuje také procedury přírodní medicíny, mimo jiné svíčky HOPI, akupunkturu, reflexní terapii, tj. masáž reflexních sfér chodidel, a tai-chi, tj. aktivní meditaci sestávající z pomalých pohybů, které posilují svaly a zlepšují krevní oběh.
Podnebí ovlivňují bohaté smrkové porosty, které zmírňují výkyvy teplot vzduchu. Horské svahy chrání lázně před severními větry a díky své vysoké poloze zde klima působí mírně otužujícím způsobem. Časté a vydatné srážky a malé roční teplotní amplitudy mají za následek mírné zimy a chladná léta. Toto zvláštní mikroklima obohacené o velké množství ozonu vytváří velmi dobré podmínky pro lázeňskou léčbu dětí a relaxaci dospělých.
Léčebný profil lázní a jejich léčebné vlastnosti
Léčebný profil lázní zahrnuje ortopedii, neurologii, revmatologii, kardiologii, angiologii a léčbu osteoporózy. Czerniawa-Zdrój má vynikající podmínky pro zdravotní prevenci dětí a mládeže. V důsledku zdejší léčby bylo u chronicky nemocných dětí zjištěno výrazné zlepšení imunologických parametrů. Kromě toho se díky klimatu, ekologické bezpečnosti a ubytovacím podmínkám v lázních často pořádají sportovní a rekreační tábory a léčebné akce.
V Czerniawě-Zdroji se také provádí léčba rašelinovým bahnem a šťavelanovou vodou. Hlavním léčebným faktorem zde jsou prameny šťavelanové, železité, radonové, hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenaté vody k pitné kúře, minerálním koupelím, inhalacím a vodoléčbě. Základem léčby je pramen „Zdrój Jana“. Obsahuje šťavelany, které vznikají v podzemní vodě nasycením usazeným oxidem uhličitým za podmínek vysokého tlaku a vysoké teploty. Oxid uhličitý může vznikat z vápencových hornin při chemických reakcích, ale také při vulkanických jevech. Radonové vody vznikly nasycením podzemní vody radonem, jako důsledek rozpadu radia, thoria a aktinonu. Mateřským prvkem je uran, z něhož vzniká radium, a z radia posléze radon. V balneoterapii se používají radonové koupele, při nichž radon proniká kůží a sliznicemi, ale mnohem lépe se vstřebává dýchacími cestami. Radonová terapie nezpůsobuje hromadění radioaktivních prvků v těle. Tyto koupele se používají při onemocněních periferních cév, respiračních, revmatických a gynekologických. Zvláštní účinek pak mají železité vody, jež obsahují kromě oxidu uhličitého i sloučeniny železa. Mají protialergické vlastnosti, používají se při anémii, při některých dětských onemocněních s anémií a v rekonvalescenci. Vody s obsahem uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého se používají při léčbě chronické gastritidy a močových kamenů. Krenoterapie je léčba pitím minerálních vod. Tyto kúry se používají k zavádění léčivých minerálů do organismu za účelem lokálního působení na trávicí trakt a močové cesty. Voda „Czerniawianka“ používaná při pitné kúře snižuje hladinu cukru v krvi a odstraňuje z těla těžké kovy.
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti lázní a jejich nejbližšího okolí
Odpočatí a zregenerovaní pacienti mohou ve chvílích volna obdivovat půvaby Jelenohorského údolí a tamní hrady a zámky. Nejznámějším z nich je patrně zámek Czocha, jenž vypadá přímo pohádkově. Nedaleko Sobieszowa, na vrcholu hory Chojnik, je od 13. století k vidění kamenná silueta stejnojmenného hradu. Na jeho nádvoří se dodnes dochoval středověký pranýř, z hradní věže můžete obdivovat panorama Krkonoš.
Aktivní návštěvníky potěší výlet na krásnou jizerskohorskou pastvinu porostlou kosodřevinou, což ve výšce 840-880 m nad mořem znamená nejníže položený výskyt kleče v Sudetech. O něco výše zve na čaj chata ve slezském stylu na Stogu Izerském. V zimě vyveze lyžaře na jizerské svahy nová kabinová lanovka.