Długopole-Zdrój – lázně v „pomalém“ stylu
Příměstské lázeňské městečko Długopole-Zdrój se nachází v údolí řeky Nysy Kladské v Kladské kotlině na úpatí Bystřických hor a je součástí obce Bystrzyca Kłodzka v Kladském okrese.
Svět se o dlugopolských pramenech dozvěděl tak trochu náhodou. V roce 1648 horníci ze Zlotého Stoku prorazili klenutou chodbu zavaleného dolu na hliník šachtou, aby získali oxid uhličitý. Tím se otevřel přístup k lázeňským vodám. Voda vyvěrající z těchto pramenů byla nasycena oxidem uhličitým a chutnala jako oranžáda. Dar přírody se brzy stal lahůdkou k pití.
Od roku 1819, kdy bylo v Długopoli zřízeno první lázeňské zařízení, lázně vzkvétaly. Během druhé světové války se z lázní stala vojenská nemocnice. Válečné aktivity naštěstí Kladsko obešly, ale sanatorium a léčebné zařízení byly ztraceny. Po válce lázně svou činnost obnovily. Přírodní léčebné zařízení bylo restaurováno a lázeňský park byl vybaven novými vycházkovými cestami. V roce 1966 byly lázně Długopole-Zdrój sloučeny do jednoho administrativního a organizačního celku s lázněmi Lądek-Zdrój, a tento stav trvá dodnes.
Léčivou surovinou Długopole-Zdrój jsou přírodní minerální vody, které se získávají ze tří pramenů: Emilia (0,08 %) a Kazimierz (0,09 %) jsou slabě mineralizované, radonové solanky, zatímco Renata (0,12 %) je solanka hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatá, železitá a radonová.
Długopole-Zdrój – lázně v „pomalém” stylu
Dnešní lázně fungují v rámci společného správního celku Lądek – Długopole. Nachází se zde Centrum přírodní medicíny Karol a čerpárna minerální vody, která je v lázních nepostradatelná. Pacienti se mohou těšit na minerální koupele, suché plynové koupele, vodoléčebné sprchy, inhalace a pitné kúry s minerální vodou.
Mírné horské klima, mnoho slunečných dnů, proměnlivost parciálního tlaku kyslíku a čistota horského vzduchu příznivě působí na kardiovaskulární, dýchací a krvetvorné funkce.
Léčebný profil lázní a jejich léčivé účinky
Léčebný profil lázní zahrnuje ortopedii, neurologii, revmatologii, kardiologii, laryngologii, pneumologii, gastroenterologii, diabetologii, obezitologii, nefrologii, urologii a hematologii. V Długopolu-Zdroju léčí onemocnění jater a trávicího traktu a oběhového systému.
Léčebnou atrakcí jsou tzv. suché uhličité koupele, při nichž se používají alkalické kyselky. Hlavní činností je léčba a rehabilitace osob s onemocněním jater. Dále je zde rehabilitace pro ženy po mastektomii, cukrovce, neuróze a žaludečních onemocněních. Mírné klima prospívá astmatikům a lidem s kardiovaskulárními chorobami. Na území lázní se nacházejí 3 lázeňské nemocnice (Mieszko, Ondraszek, Dąbrówka), lázeňské sanatorium (Fortuna), lázeňská klinika a přírodní léčebné lázně. V lázních Długopole-Zdrój se nachází lázeňský park s pítkem, stářírna v přírodním léčebném zařízení a stezky zdraví.
Hodnoty a turistické zajímavosti lázní a jejich nejbližšího okolí
Po léčbě v Długopole-Zdrój si návštěvníci užívají krásy přírody. Nezapomenutelným zážitkem bude procházka Pekelnou dolinou, tj. roklí s potokem v jižní části Wyszkowského hřebene. Druhá, mimořádně malebná dolina, zvaná Dolina Bukowa, je dlouhá 1,5 km a táhne se v nadmořské výšce asi 400 m mezi soutokem potoků Porębnik s Ponik v Długopole-Zdrój a prvními staveními Poręby.
Panorama Dlouhého Pole si nejlépe prohlédnete z vyhlídky na Wronce. O něco dále, 15 km od lázní, leží Międzygórze s alpskou architekturou, horou Śnieżnik a Pohádkovou zahradou. O něco blíže, v Gniewoszowě, je příjemným cílem procházek zřícenina hradu Szczerba. Za návštěvu stojí také krásná Solná jeskyně, pokud máte vhodný ochranný oděv (zima!) a baterku.