Národní park Bieszczady (Bieszczadzki Park Narodowy)
Byl vyhlášen roku 1973. Zahrnuje krajinářsky a přírodovědně nejzajímavější horské partie polské strany západní části pohoří Bieszczady (na slovenské straně se označují jako Bukovské vrchy a tamní národní park Poloniny) na ploše celkem 29 200 hektarů. Nejpřísnější ochrana se vztahuje na území o rozloze 3045 hektarů – tedy na veškerou plochu polonin (horských luk a holí) a nejvyšších vrcholů hor.
Téměř 80 % rozlohy parku pokrývají lesy, povětšinou bukové s příměsí jedle a javoru. Na holých lučinatých hřbetech hor – poloninách –, které jsou asi největší zdejší přírodní a turistickou atrakcí, roste mnoho vzácných vysokohorských rostlin, typických pro Východní Karpaty. Vyskytuje se zde téměř 800 druhů cévnatých rostlin, 500 druhů lišejníků, jakož i zhruba 1000 druhů hub. Zastoupena je i zvěř – karpatský jelen, srnec, divoké prase, zubr, los i vlčí smečka. Symbolickým zvířetem parku (je v jeho znaku) je rys ostrovid.
Bieszczadský národní park tvoří společně se sousedními národními parky na Ukrajině a Slovensku mezinárodní chráněné území – biosférickou rezervaci Východní Karpaty.
Na území parku je vyznačena síť turistických stezek s délkou zhruba 130 kilometrů. Po těchto stezkách se lze pohybovat také na koni nebo na kole. Atraktivním zážitkem je také projížďka historickou bieszczadskou železniční drahou (historyczna kolejka bieszczadzka).
