Duszniki-Zdrój – zde bije lesní srdce Evropy
Lázně Duszniki-Zdrój se malebně rozkládají v prostředí borových a smrkových lesů, ale i bukových a březových porostů. V Dusznikách-Zdroji se projevuje léčivá síla přírody. Zdejší klima se subalpínským charakterem spolu s břidlicovými minerálními vodami patřícími k uhličitano-vápenatým kyselkám jsou základním léčivým materiálem lázní.
Lázně Duszniki-Zdrój, které jsou součástí společnosti Uzdrowisko Kłodzkie S.A., se nacházejí na staré obchodní stezce a lákají návštěvníky mírným podhorským klimatem, přístupem k pramenům minerálních vod a širokou nabídkou léčebných a zdravotnických zařízení. Samotné město je ideálním místem k pobytu pro milovníky aktivního odpočinku: blízkost hor přeje pěší turistice a v zimní sezóně lyžování.
Vody v Dusznikách byly známy již v 15. století. Rozvoj lázní ovlivnila analýza jejich složení v roce 1769 a móda jejich pití. Zvýšit počet návštěvníků umožnily nové vily a penziony, koupaliště a společenský dům. V 19. století byly Duszniki-Zdrój evropským letoviskem, častým hostem zde byl Fryderyk Chopin.
Prameny v Dusznikách vyvěrají z metamorfovaných hornin (břidlice) bohatých na sopečný oxid uhličitý, který zvyšuje rozpouštěcí schopnost hornin. V Dusznikách-Zdroji se léčí vodou z pramenů z různé hloubky, různého složení a teploty. Pieniawa Chopina o teplotě 18 °C se získává z hloubky 78 m. Je to hydrogenuhličitano-vápenato-sodná železitá solanka s obsahem CO2. Pramen Jan Kazimierz vydává vodu z hloubky 160 m s teplotou 16 °C. Jedná se o hydrogenuhličitano-vápenato-sodnou, sulfidickou solanku obsahující CO2. Pramen Agata vyvěrá v hloubce 20 m, dává vodu o teplotě 12 °C, která je hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá, železitá a obsahuje CO2. V hloubce 90 m je pramen Jacek, jehož voda o teplotě 18 °C je hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatá, radová, sirná, obsahující CO2. Poslední pramen v Dusznikách vyvěrá v hloubce 55 m. Jedná se o tzv. vrt B-4, který produkuje vodu o teplotě 16,6 °C, jež je hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatá, železitá a obsahuje CO2.
Podhorské lázně v obci Duszniki-Zdrój v Dolnoslezském vojvodství leží na úpatí Bystřických a Orlických hor v údolí řeky Bystrzyce Dusznické.
Léčebný profil lázní a jejich léčebné vlastnosti
Léčebný profil lázní zahrnuje ortopedii, neurologii, revmatologii, pneumologii, gastroenterologii, osteoporózu a gynekologii. Léčí se zde kardiovaskulární, gastrointestinální, plicní a gynekologická onemocnění, jakož i nemoci pohybového ústrojí a osteoporóza.
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti lázní a jejich bezprostředního okolí
Po procedurách stojí za to navštívit místní Muzeum papírenství a baziliku v nedalekých Wambierzycích (Vambeřice).
Při procházce po Dusznikách-Zdroji si všimnete, že město je plné stop po hudebníkovi, který je Polákům obzvláště blízký – Fryderyku Chopinovi. Dospívající virtuos pobýval v lázních ze zdravotních důvodů v srpnu a září 1826. Během svého pobytu se skladatel zúčastnil charitativního koncertu a můžeme zaznamenat, že to byl jeho první mezinárodní recitál. Od roku 1946 se v Dusznikách-Zdroji konají Mezinárodní Chopinovy slavnosti, které tuto událost připomínají. Snadno zde najdeme také divadlo pojmenované po Chopinovi a pomníky velkého skladatele. Dokonce jeden z největších pokladů lázní, jeden z léčivých pramenů, byl pokřtěn na Chopinovu Pieniawu.
V Dusznikach-Zdroji koncertoval kromě Fryderyka Chopina také německý skladatel židovského původu Felix Mendelssohn-Bartholdy. Dnes se v Dusznikách na památku koncertů velkých hudebníků konají mezinárodní Chopinovy festivaly a festival Hudba epoch.
Každoročně v červnu se na nádvoří farnosti svatých Petra a Pavla rozproudí čilý ruch a pestrý ruch během Svatopetrského jarmarku – neobvyklé alternativy odpustové slavnosti. Místo nám dobře známých stánků se na jarmarku zpívá a tančí a hasiči z Duszniků přijíždějí v nablýskaném hasičském autě a hasí občasný požár vodním dělem, zatímco děti v první řadě se vodou osvěžují. Nechybí ani soutěže, maškarní tombola a samozřejmě něco na zub.
Polskie Wrota (Polská brána) a vrch Gomoła jsou historicky důležitá místa. Polská brána je průsmyk ležící nedaleko Dusznik-Zdroju, který na přelomu 10. a 11. století střežila dřevěná tvrz stojící na zmíněném kopci. Opevnění mělo strategický význam, protože střežilo tudy vedoucí obchodní stezku, která byla odbočkou jantarové stezky. Za zmínku stojí, že spojovala Prahu s Baltským mořem, přičemž samozřejmě procházela dynamicky se rozvíjející Vratislaví.
V Dusznikách se nachází také řada zajímavých architektonických památek, včetně papírny z roku 1605 (dnešní Muzeum papírenství), farního kostela svatého Petra a Pavla a půvabného tržiště s okolními měšťanskými domy.