Dotazník Napište nám

Kazimierz Dolny

Toto malebné městečko na svých obrazech zachytili proslulí výtvarníci Gerson, Andriolli, Gierymski či Pankiewicz. Psali o něm známí literáti Prus, Czechowicz, Słonimski a Kuncewiczowa. Natáčeli zde významní filmaři Ford, Gliński, Bromski a před válkou Waszyński, jenž později objevil nadání Sofie Loren a Audrey Hepburn. Co víc si přát?

Základní informace
Rozloha:
30,44 km²
Počet obyvatel:
2530 (2020)

Kazimierz Dolny – zelená oáza umělců

„Kazimierz Dolny na řece Visle / Jako perla mezi kopci / Zvláštní krásou se zaleskne / Náměstíčkem s domky / Uprostřed něj je studna / Domky mají zdobné štíty / V jižním slunci o polednách / Září jak nové lakýrky / […] Nad nimi kostel se strmí / […] A ještě výš krajinný majestát / Návrší tonoucí v zeleni.“ Tak právě toto je Kazimierz jako živý, jak jej ve své slavné písničce výstižně líčí Marek Grechuta.

Top místních atrakcí

Malebný pohled na Kazimierz Dolny a řeku skýtá vyhlídka na vrcholu Tříkřížové hory (Góra Trzech Krzyży). Připomíná biblickou Golgotu a říká se jí také Křížová hora (Góra Krzyżowa), potažmo s ohledem na její nevelkou výšku 90 m n. m. Tříkřížové návrší (Wzgórze Trzech Krzyży). Dřevěné symboly utrpení Kristova stojí na jejím vrcholku od dob epidemie cholery v roce 1708. Ještě mnohem lepší vyhlídku ovšem nabízí ještě o něco výše situovaná věž zříceniny hradu, vystavěného v době Kazimíra Velikého. Odsud si nejlépe vyfotografujete Malopolskou průlomovou dolinu řeky Visly (Małopolski Przełom Wisły), jež je zde tak hluboká, že připomíná kaňon. Po řece plují různé lodě – mimo jiné i pirátské a vikinské. Můžete se také přeplavit do obce Janowiec na druhém břehu řeky, kde jsou zříceniny hradu rodu Firlejů, anebo do historické rybářské osady s chalupami s doškovou střechou v Mięćmierzi, kam zajíždí přívoz.

Na úpatí kazimierzského hradu, odkud se v sezoně ozývají zvuky koncertů, stojí farní kostel. Najdete v něm neuvěřitelnou spoustu andělíčků – putti, ať už vyřezávaných, štukových, nebo malovaných. Jsou doslova po celém chrámu a zdobí rovněž balustrádu historických varhan s 1436 píšťalami a 35 rejstříky (hlasy). Nástroj si můžete poslechnout během místního varhanního festivalu Kazimierski Festiwal Organowy. Pár kroků odsud vás zavede na rynek. Obklopují jej domky dávných obchodníků, šlechticů i měšťanů, mezi nimi i v Polsku nejlépe zachované renesanční Przybyłovské domy (Kamienice Przybyłów), zdobené krajkovými atikami a figurálně-geometrickým dekorem na průčelí. Elektrické ekomikrobusy staví v bočních uličkách přiléhajících k náměstí (Nadwiślańska, Lubelska) a můžete je využít při prohlídce města. Cestou si lze prohlédnout především půvabné a cenné měšťanské domy, z nichž čelné místo patří Celejovu domku (Kamieniczka Celeja), v němž dnes sídlí místní muzeum (Muzeum Kazimierza Dolnego). Dále je k vidění řada historických špýcharů na nábřeží řeky Visly (Bulwar Nadwiślański). Ve špýcharu Ulanowských sídlí přírodovědné muzeum (Muzeum Przyrodnicze w spichlerzu Ulanowskich), jehož návštěvu vřele doporučujeme. Dostanete se tudy k další atrakci – Kořenovému dolu.

Husí lahůdky z typicky židovské kuchyně

V měkkém sprašovém podloží, jež bylo na pravý břeh naváto na konci doby ledové, se v důsledku vodní eroze způsobené dešti vyvinul evropsky jedinečný reliéf v podobě nepřehledné soustavy roklí, roklinek a úvozů. Nejpopulárnější je Kořenový důl (Korzeniowy Dół) plný stromových kořenů pokroucených jako těla hadů škrtičů. Značené turistické cesty vás zavedou i do dalších: Norowy DółKamienny DółChałajowy DółPlebanka nebo Wąwóz Małachowskiego. Tím posledním jmenovaným dojdete do Domu spisovatelů Marie a Jerzyho Kuncewiczových s muzejní expozicí (Dom-Muzeum Marii i Jerzego Kuncewiczów).

Svah rokle Czerniawy pokrývá několik desítek židovských náhrobků. Někdejší židovský hřbitov byl zničen nacisty a dnes jej zde připomíná Zeď nářků (Ściana Płaczu) – monumentální pomník s prasklinou uvnitř vytvořený z úlomků macev a symbolizující tragický osud lidí Mojžíšova vyznání. Po řadu staletí obývali Kazimierz především Židé. Před válkou tvořili většinu jeho obyvatelstva. K hlavnímu náměstí přiléhal Malý rynek, což bylo kdysi středisko jejich osídlení. Dnes se o víkendech opět plní trhovým ruchem. Prodávají se tu starožitnosti, umělecké oblečení a přírodní kosmetika. Na kamenné zdi dodnes dochované synagogy visí pamětní deska, jež připomíná vyhlazení zdejší židovské komunity. Pochoutky židovské kuchyně můžete ochutnat hned ve dvou restauracích – U fryzjera, jež sídlí v někdejším holičství, a Bajgiel v Lubelské ulici, kde krásné květy topolovek zahradních za plaňkovým plotem poměřují svou barvu s obrazy a uměleckou keramikou z místních butiků.

Ať žije umění

Obchůdky místní bohémy je vyplněná Klášterní (Klasztorna) ulice, která vede ke klášteru františkánů „reformátů“ (Zespół Klasztorny Franciszkanów Reformatów) se svatostánkem Zvěstování Panny Marie, proslulým svou zázračností. V budově bývalých lázní má svůj Dům tvůrčí práce (Dom Pracy Twórczej) Sdružení polských filmařů. Stěny zdejší restaurace jsou plné fotografií filmových celebrit a v zahrádce visí filmové plakáty od Andrzeje Pągowského.

Nedaleko odsud najdete Dům architektů (Dom Architekta). Obligátním cílem vaší návštěvy by se měla stát proslulá pekárna Sarzyński, kde se už půlstoletí vyrábějí slavní kohouti (koguty) z drožďového těsta. Právě díky zakladateli tohoto pekařského podniku Cezarymu Sarzyńskému se chutní kohouti stali jedním ze symbolů města – v současnosti je tu seženete na každém roku. A proč vlastně kohouti? Podle pověsti si ďábel oblíbil Kazimierz právě kvůli zdejším znamenitým kohoutům, leč poslední živý pták se nechtěl nechat sežrat. Schoval se a mniši františkáni mohli mezitím vysvětit čertovo doupě. Tím pekelníka z údolí řeky Visly vypudili.

Kazimierz vás srdečně zve na řadu pěkných akcí jako třeba Ogólnopolski Festiwal Kapel i Śpiewaków Ludowych (festival lidových kapel a zpěváků)Festiwal Kazimiernikejszyn w kamieniołomach (hudební festival ve starých lomech)Festiwal Filmu i Sztuki „Dwa brzegi” (Festival filmu a umění Dva břehy)nebo Pardes-Festival – Spotkanie z Kulturą Żydowską (festival židovské kultury).

Dotazník