Lublin

S tímto propagačním sloganem týkajícím se významného střediska východního Polska a správního centra Lublinského vojvodství nelze než souhlasit. 

Po staletí byl Lublin klíčovým městem ve vztazích mezi Polskem a Litvou. Tyto dvě země se totiž právě zde v roce 1569 na Lublinském sněmu dohodli vytvořit unii zvanou Rzeczpospolita („Republika“) obou národů. Sněm se odehrál v hradě z doby Kazimíra Velikého, zničeného v důsledku válečných událostí v 17. století. Na jeho místě posléze vyrostl hrad jiný – ve stylu anglické novogotiky. Ten byl po 128 let sídlem vězení – nejprve carského, později druhé Polské republiky a na závěr kriminálu nacistického a komunistického. Dnes hrad slouží jako kulturní instituce a zdejší Lublinské muzeum (Muzeum Lubelskie) je přední lublinskou pamětihodností a turistickou atrakcí.

Na jeho úpatí, na Zámeckém náměstí (Plac Zamkowy), se některé roky koná hlavní cirkusová show v rámci populárního festivalu Carnaval Sztukmistrzów. Tato stěžejní městská akce, jejímiž dějišti jsou zdejší Staré Město, Krakovské Předměstí (Krakowskie Przemieście) a Litevské náměstí (Plac Litewski), je nefalšovaným svátkem cirkusových artistů, žonglérů, kejklířů, polykačů ohně a buskerů.

Co si nesmíte nechat ujít

V sousedství hradu se nachází Staré Město (Stare Miasto), které bylo uchráněno válečných škod a pěkně opraveno. Může se tedy pochlubit tím, že až 70 procent jeho zástavby je původní. Leží na místě dávného hradiště a zaujme svými pestrobarevnými renesančními a klasicistními měšťanskými domy, bezpočtem restaurací s regionální kuchyní a stylovými kavárničkami. Má rozlohu pouhý kilometr čtvereční, ale na takto malém prostoru najdete neuvěřitelných 110 památek. Patří mezi ně stará radnice a dominikánská bazilika, kombinující slohy od gotiky po klasicismus. Uvnitř chrámu visí obraz s názvem Požár města Lublinu. Součástí interiéru jsou také nádherné kaple rodů Tyszkiewiczů a Firlejů. Za pozornost stojí Staré divadlo (Teatr Stary), které je po krakovském nejstarší v Polsku. Dnes se může pochlubit interdisciplinárním, konfrontačním a dynamickým repertoárem.

Na Katedrálním náměstí (Plac Katedralny) se tyčí lublinská katedrála (Archikatedra Lubelska), největší církevní stavba ve městě. Je to jedna z prvních barokních staveb postavených mimo Itálii a zdobí ji slavné malby Józefa Meyera, dvorního malíře krále Augusta III. Sase. Předmětem náboženské úcty je obraz Plačící Panny Marie, kopie poutního obrazu z Jasné Hory, na němž se 3. července 1949 objevily slzy (věřící, kteří byli svědky tohoto „lublinského zázraku“, byli vystaveni tvrdým represím komunistické moci). V místní „akustické sakristii“ platí, že slova vyslovená šeptem v jednom rohu jsou dokonale slyšet v rohu protějším. Jedinečným místem v chrámu je klenotnice (Skarbiec), plná všemožných předmětů náboženského kultu s nevyčíslitelnou hodnotou. Podle Wojciecha Górského, autora knih o městě, platí, že „kdo nespatřil Klenotnici, nepoznal Lublin“. Vedle katedrály se do výšky 65 metrů tyčí Trinitářská věž (Wieża Trynitarska), z jejíž terasy je velice pěkný výhled na město. Hned za věží je do dlažby zasazen smolný kámen (kamień nieszczęścia). Na něm prý kat sťal hlavu nevinnému člověku, proto se dodnes traduje, že vyzařuje negativní energetické proudy. Pod Domem Lubomelských (Kamienica Lubomelskich) si určitě nenechte ujít prohlídku výmalby ve vinném sklepě pod Fortunou (Piwnica pod Fortuną). Hodnota nástěnných maleb je ještě umocněna jejich renesanční datací a světskou tematikou.

Dvě brány a králové

Na Staré Město vedou ze dvou protějších stran dvě brány, které jsou částí pozůstatků městských hradeb. Krakovská brána (Brama Krakowska) – čtyřboká ve svém cihlovém základu a zakončená bílou věží se špičatou střechou. V jejích vnitřních prostorách sídlí Muzeum dějin města Lublinu (Muzeum Historii Miasta Lublina). Druhá brána – nazvaná Hradská (Brama Grodzka) – působí dojmem, jako by byla vyříznuta do průčelí činžovního domu. V minulosti se jí říkávalo také Židovská, protože spojovala křesťanskou a židovskou část města. V šestnáctém a sedmnáctém století, poté co král Štěpán Báthory ustanovil jediný židovský parlament v Evropě, známý jako Sejm čtyř zemí, byl Lublin sídlem nejpočetnější židovské komunity v Polsku. Atmosféru zašlých časů města zachytil nositel Nobelovy ceny Isaac Bashevis Singer ve svém románu Kejklíř z Lublinu, který je spjatý se zdejším krajem regionem, zejména se štetlem v Biłgoraji, kde žili autorovi prarodiče.

Jak židovská čtvrť vypadala, ukazuje model dnes již neexistující části města, instalovaný ve středisku Brama Grodzka – Teatr NN. Dobové fotografie si můžete prohlédnout také v hotelu Alter a v židovské ješivě (škole) se dvěma zachovanými židovskými hřbitovy. Na zájemce o kulturu a historii zdejších obyvatel Mojžíšova vyznání čeká skvěle připravená Stezka po stopách lublinských Židů (Szlak Śladami Lubelskich Żydów). Kuriozitou, které si každý turista hned nevšimne, je přehled polských králů na zdi Metropolitního duchovního semináře (Metropolitalne Seminarium Duchowne), který je z ulice viditelný jen částečně.

Úly, fontána a pivo

Historickým jádrem města atrakce Lublinu zdaleka nekončí. Multimediální fontána se světelnou a zvukovou show zdobí Litevské náměstí, největší veřejné prostranství ve městě. Nesčetné lavičky lákají návštěvníky k odpočinku a k tomu, aby z nich pohodlně vsedě sledovali přerůzné kulturní akce, které se zde konají. Obhlédnout z nich mohou rovněž okolní pomníky – maršálka Józefa Piłsudského, neznámého vojína, Ústavy 3. května a pak také obelisk připomínající uzavření spojenectví v rámci polsko-litevské unie v roce 1569.

Městské umělecké úly (Miejska Pasieka Artystyczna) jsou atrakcí vyhlídkových teras na střeše moderního Centra setkávání kultur (Centrum Spotkania Kultur) na Divadelním náměstí (Plac Teatralny). Terasy jsou oblíbenou odpočinkovou zónou. Kulturní centrum pořádá divadelní představení, opery, koncerty, konference nebo filmové projekce. Kromě operního sálu, komorního sálu, baletního sálu a kinosálu jsou v kulturním centru také venkovní i vnitřní výstavní prostory.

Pivovar Perła v Bernardinské ulici (ul. Bernardyńska) je jedinečnou technickou památkou na dějiny lublinského průmyslu. Původně zde byl reformátský klášter, jehož interiéry byly posléze adaptovány pro potřeby výroby piva. To se zde produkovalo v letech 1846–2001. V podzemí pivovaru Perła během hodinové prohlídky seznámíte s historií závodu a s tajemstvím vaření zdejšího zlatavého moku. Dozvíte se také, jak se měnil tvar lahví a etiket. Na závěr prohlídky je připravena ochutnávka.

Lublin nabízí svým občanům a návštěvníkům spoustu kulturních akcí, z nichž si pozornost zaslouží zejména Noc Kultury, Wschód Kultury – Inne Brzmienia (festival alternativní hudby a world music), Festiwal Legend Lubelskich (Festival lublinských pověstí), Jarmark Jagielloński (Jagellonský jarmark) a Europejski Festiwal Smaku (Evropský festival chutí).