Lublin

Lublin je půvabné město na východě Polska, které je správním centrem Lublinského vojvodství. Rok od roku se stává čím dál populárnějším cílem turistů z tuzemska i ze zahraničí. A nelze se tomu divit – Lublin své návštěvníky okouzluje jedinečnou atmosférou historického jádra, znamenitými lokálními specialitami, bohatou historií, kterou zde cítíte doslova na každém kroku, ale také pestrou kulturní nabídkou. Právě díky ní město získalo titul Evropské hlavní město kultury 2029.

Na pomezí dvou kultur

Lublin je město s více než sedmisetletou historií. Díky své poloze na významných obchodních stezkách se stal místem, kde se setkávala kultura evropského Západu a Východu, docházelo zde k jejímu střetávání a mísení, ale také k přelomovým dějinným událostem. Právě zde se můžete projít uličkami bývalé židovské čtvrti nebo navštívit hrad, kde bylo roku 1569 během sněmu dohodnuto uzavření takzvané Lublinská unie – spojenectví mezi Polskem a Litvou, čímž vznikla polsko-litevská Rzeczpospolita (Republika obou národů), která byla jedním z největších států v renesanční Evropě. Po staletí bylo město symbolem multikulturality, která se odráží v jeho starobylé architektuře i regionální kuchyni. Pracují s ní rovněž různé festivaly a kulturní akce, které navazují na dějiny a tradice tohoto města.

Hrad a Staré Město

Nezpochybnitelnou dominantou města je hrad (Zamek Lubelski) z doby Kazimíra Velikého, zničeného v důsledku válečných událostí v 17. století. Na jeho místě posléze vyrostl hrad jiný – ve stylu anglické novogotiky. Ten byl po 128 let sídlem vězení – nejprve carského, později druhé Polské republiky a na závěr kriminálu nacistického a komunistického. V současné době je sídlem Národního muzea Lublin (Muzeum Narodowe) a tím pádem i jedním z nejdůležitějších bodů na turistické mapě tohoto města. Kromě výtvarných expozic (včetně populární stálé výstavy děl malířky Tamary Łempické), lidového umění a archeologických nálezů se na hradě nachází také kaple Nejsvětější Trojice. Ta patří k nejcennějším památkám středověkého umění v Polsku i celé Evropě, proto si vysloužila zařazení do seznamu evropského dědictví. Na hradním nádvoří můžete navštívit donjon – okrouhlou věž ze 13. století, označovanou též jako bašta (Baszta Zamkowa – Donżon). Je to jedna z nejstarších dochovaných staveb v celém vojvodství. Z jejího vrcholu se vám naskytne pěkná vyhlídka na lublinské Staré Město.

Staré Město (Stare Miasto) je historickým jádrem a srdcem celého Lublinu. Lze do něj vstoupit dvěma branami na protilehlých stranách: První z nich se jmenuje Krakovská (Brama Krakowska) a sídlí v ní Muzeum dějin města Lublinu (Muzeum Historii Miasta Lublina), druhá z nich se nazývá Hradská (Brama Grodzka) a dnes slouží jako kulturní středisko Brama Grodzka – Teatr NN. Zaměřuje se na osudy zdejší židovské komunity, která ještě před druhou světovou válkou tvořila nemalou část místního obyvatelstva. Koneckonců v minulosti se této bráně říkávalo také Židovská, protože spojovala křesťanskou a židovskou část města. V šestnáctém a sedmnáctém století, poté co král Štěpán Báthory ustanovil jediný židovský parlament v Evropě, známý jako Sejm čtyř zemí, byl Lublin sídlem nejpočetnější židovské komunity v Polsku. Atmosféru zašlých časů města zachytil nositel Nobelovy ceny Isaac Bashevis Singer ve svém románu Kejklíř z Lublinu. Tento autor je spjatý se zdejším krajem, zejména se štetlem v Biłgoraji, kde žili autorovi prarodiče. Na zájemce o kulturu a historii lublinských občanů Mojžíšova vyznání čeká skvěle připravená stezka Po stopách lublinských Židů (Śladami Lubelskich Żydów).

Středověká uliční síť a jedinečná renesanční architektura lublinského Starého Města vás jednoduše nadchnou a zlákají k procházce. Historické jádro je plné rozličných zajímavostí. S některými se seznámíte třeba při prohlídce podzemí v rámci Lublinské podzemní trasy (Lubelska Trasa Podziemna), která vás zavede do sklepů historických kupeckých skladů i vináren z doby největšího rozkvětu města. Anebo zajděte do sklepení pod Fortunou (Piwnica pod Fortuną), kde spatříte renesanční fresky, či do divadla Imaginarium (Teatr Imaginarium), které vás díky desítkám pohyblivých loutek a působivé atmosféře zavede do tajuplného světa lublinských pověstí a legend.

Staré Město bylo uchráněno válečných škod. Může se tedy pochlubit tím, že až 70 procent jeho zástavby je původní, navíc ve většině případů krásně zrekonstruované. Leží na místě dávného hradiště a zaujme svými pestrobarevnými renesančními a klasicistními měšťanskými domy, bezpočtem restaurací s regionální kuchyní a stylovými kavárničkami. Má rozlohu pouhý kilometr čtvereční, ale na takto malém prostoru najdete neuvěřitelných 110 památek. Patří mezi ně stará radnice a dominikánská bazilika, kombinující slohy od gotiky po klasicismus. Uvnitř chrámu visí obraz s názvem Požár města Lublinu. Součástí interiéru jsou také nádherné kaple rodů Tyszkiewiczů a Firlejů. Za pozornost stojí Staré divadlo (Teatr Stary), které je po krakovském nejstarší v Polsku. Dnes se může pochlubit interdisciplinárním, konfrontačním a dynamickým repertoárem.
Na Katedrálním náměstí (Plac Katedralny) se tyčí lublinská katedrála (Archikatedra Lubelska), největší církevní stavba ve městě. Je to jedna z prvních barokních staveb postavených mimo Itálii a zdobí ji slavné malby Józefa Meyera, dvorního malíře krále Augusta III. Sase. Předmětem náboženské úcty je obraz Plačící Panny Marie, kopie poutního obrazu z Jasné Hory, na němž se 3. července 1949 objevily slzy (věřící, kteří byli svědky tohoto „lublinského zázraku“, byli vystaveni tvrdým represím komunistické moci). V místní „akustické sakristii“ platí, že slova vyslovená šeptem v jednom rohu jsou dokonale slyšet v rohu protějším. Jedinečným místem v chrámu je klenotnice (Skarbiec), plná všemožných předmětů náboženského kultu s nevyčíslitelnou hodnotou. Vedle katedrály se do výšky 65 metrů tyčí Trinitářská věž (Wieża Trynitarska), z jejíž terasy je velice pěkný výhled na město a dnes je součástí Muzea Lublinské arcidiecéze (Muzeum Archidiecezji Lubelskiej). Hned za věží je do dlažby zasazen smolný kámen (kamień nieszczęścia). Na něm prý kat sťal hlavu nevinnému člověku, proto se dodnes traduje, že vyzařuje negativní energetické proudy.

Zajímavosti mimo centrum města

Při návštěvě města stojí za to zavítat i na místa ležící mimo historické jádro. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází Litevské náměstí (Plac Litewski), které je největším veřejným prostranstvím ve města a plní dnes funkci hlavního náměstí. Můžete si zde užít třeba světelnou a zvukovou show, kterou vám nabídne multimediální fontána, anebo se skrz zdejší portál mrknout na Vilnius, Dublin a Filadelfii. Zajímavým místem je také pivovar Perla (Browar Perła; v ulici Bernardyńska) – unikátní památka průmyslového stavitelství. Nachází se totiž v prostorách bývalého kláštera a kostela řádu menších bratří (reformátů), jež byly po zrušení upraveny pro účely vaření piva. Jeho produkce zde probíhala v letech 1846–2001. Dnes si můžete prohlédnout pivovarské podzemí, kde se během hodinové prohlídky seznámíte s historií závodu a s tajemstvím vaření zdejšího zlatavého moku. Dozvíte se také, jak se měnil tvar lahví a etiket. Na závěr prohlídky je připravena ochutnávka.

Za návštěvu stojí také Muzeum lublinského venkova (Muzeum Wsi Lubelskiej), které vás jako při cestě strojem času přenese do dávných vesnic v okolí města a umožní vám setkat se tváří v tvář s pestrým lidovým dědictvím regionu. Je to jeden z největších skanzenů v Polsku, který vám představí kulturní rozmanitost zdejšího kraje a místní zvyky, obyčeje, tradice a každodenní práci venkovského lidu v minulosti. Během prohlídky pocítíte specifickou atmosféru polského venkova a lépe pochopíte jeho kořeny, duchovní svět, ale také všední život.

Zapomenout byste neměli ani na návštěvu Státního muzea Majdanek (Państwowe Muzeum na Majdanku), které dokumentuje historii stejnojmenného koncentračního tábora a připomíná oběti druhé světové války.

Evropské hlavní město kultury 2029

Lublin – to nejsou jen památky, ale především živé město, což se projevuje zejména během festivalové sezony. Bohatá kulturní nabídka přispěla k tomu, že Lublin získal titul Evropské hlavní město kultury 2029.

Červnová Noc kultury je festival, během kterého se zdejší Staré Město proměňuje k nepoznání díky desítkám uměleckých instalací. Návštěvníci mohou hltat lublinskou kulturu ve formě nočního koncertu, výstav nebo divadelních představení. Červencový festival s názvem Carnaval Sztukmistrzów je velkolepým svátkem nového cirkusu. Do města se každoročně sjedou cirkusoví umělci, artisté, žongléři, kejklíři, iluzionisté, polykači ohně či buskeři a lublinské centrum se stává arénou pro jejich umělecká vystoupení. V srpnu se Lublin vrací k tradici a historii. V polovině měsíce začíná Lubliner Festival neboli Festival židovské kultury (Festiwal Kultury Żydowskiej), který přibližuje historii a tradice zdejší židovské komunity, která ve městě kdysi v hojném počtu žila. Hned poté se Staré Město promění v renesanční městečko a láká návštěvníky pestrobarevnými stánky Jagellonského jarmarku (Jarmark Jagielloński) v rámci festivalu Re:tradycja. V průběhu celého roku můžete zažít lublinskou kulturu díky zdejším dynamicky fungujícím kulturním institucím, jako je třeba Kulturní středisko (Centrum Kultury) a Centrum setkávání kultur (Centrum Spotkania Kultur). Ne nadarmo se Lublin označuje jako „město inspirace“ – vždyť si tu každý, bez ohledu na věk a zájmy, najde nějakou atrakci podle vlastního gusta!

Lublin se nachází asi 170 kilometrů od Varšavy a zhruba 330 kilometrů od Krakova. Z těchto měst se do Lublinu snadno dostanete vlakem nebo autobusem. K dispozici je rovněž letecké spojení – přímé lety do Lublinu z Varšavy a z Gdaňska. Letiště Lublin LUZ (Port Lotniczy Lublin LUZ) je vzdáleno pouhých 15 kilometrů od centra města. Po městě se můžete pohybovat pěšky, městskou hromadnou dopravou, na sdíleném městském kole anebo taxíkem.

Více informací najdete na internetových stránkách: www.lublininfo.com