Lubušské vojvodství
Nejlesnatější vojvodství v Polsku je bohaté na přírodní zajímavosti (např. národní park Ústí Varty), historické památky (např. hrad Łagów) a vojenské atrakce (Międzyrzecký systém opevnění). V regionu se nachází také lokalita zapsaná na seznam UNESCO – Mużakowský park. Vojvodství má dvě správní střediska: města Zelená Hora a Gorzów Wielkopolski (Velkopolský Hořov)…
Lubušské vojvodství se nachází v západním Polsku a na západě sousedí s Německem, na polské straně pak se třemi vojvodstvími: Západopomořanským, Velkopolským a Dolnoslezským. Vojvodství má dvě sídelní města: Zelená Hora a Gorzów Wielkopolski. Lubušské vojvodství má rozlohu téměř 14 000 km².
Lubušské vojvodství – to je polský Západ
Od bunkrů k vodě, od vinic do geoparku nebo do parku lásky, od obří sochy Krista Krále ve Świebodzině do dřevěných kostelů či majestátních klášterů – jediná potíž pro turistu tu zkrátka je, co si vybrat a kam dřív skočit. Lubušské vojvodství má dvě administrativní centra města – Zelená Hora a Gorzów Wielkopolski. Jeho lesy jsou bohaté na lesní plody a houby. Protéká tudy několik velkých řek – Odra, Varta, Nisa, Bobr a Obra. Vedle nich je tu množství menších toků, ideálních pro vodáky a rybáře. Z 500 jezer je největší Sławské jezero, jemuž se přezdívá „Slezské moře“ a má rozlohu 830 hektarů. Jeho název je prý odvozen od holčičky Witosławy, kterou unesly vodní víly.
Stačí naskočit na kolo a vydat se po značených cyklotrasách do ptačího ráje v národním parku Ústí Varty (Park Narodowy Ujście Warty) anebo obdivovat 300 let staré rozložité buky v rezervaci Wilanów v Barlinecko-gorzowské chráněné krajinné oblasti (Barlinecko-Gorzowski Park Krajobrazowy). A co třeba obrazit kapličky u cest a kostelíky na stezce sakrálních pamětihodností v Pszczewské chráněné krajinné oblasti (Pszczewski Park Krajobrazowy) nebo vzácné lesy a románské památky na řád johanitů v Łagowsko-Sulęcinské chráněné krajinné oblasti (Łagowsko-Sulęciński Park Krajobrazowy)?
Výjimečné přírodní i military atrakce
Pro pěší i cyklisty je určen přeshraniční Mużakowský park v polské Łęknici a německém Bad Muskau. Celý rozsáhlý komplex (přes 700 hektarů) je natolik unikátní, že si vysloužil zápis do seznamu UNESCO. Kníže Hermann Ludwig Heinrich von Pückler-Muskau začal od roku 1815 tuto oblast za podpory významných zahradních architektů přetvářet ve velkorysý anglický krajinářský park. V podobném duchu pokračovali i další majitelé. Po válce se zelený komplex z větší části ocitl na území Polska a roku 1988 začala jeho revitalizace, jejímž vyvrcholením byl zápis na seznam UNESCO. Polskou a německou část parku spojují dva mosty přes hraniční řeku Lužickou Nisu. Tímto nejrozsáhlejším anglickým parkem v celém Polsku vede několik turistických cest, cyklotras a stezek pro nordic walking. Mużakowský park je součástí chráněné krajinné oblasti Łuk Mużakowa a stejnojmenného světového geoparku UNESCO, který je jedinou lokalitou v Polsku zařazenou do sítě světových geoparků. Zdejší zajímavostí je více než 100 zatopených hnědouhelných dolů. Voda v těchto jezerech má různé barvy v závislosti na svém chemickém složení. Nejzajímavější objekty byly propojeny geoturistickou návštěvnickou trasou Bývalý důl Babina (Dawna Kopalnia Babina) s téměř 30 metrů vysokou vyhlídkovou věží.
Další skvostnou atrakcí je 30 km dlouhá návštěvnická trasa Muzea opevnění a netopýrů (Muzeum Fortyfikacji i Nietoperzy) v Pniewu, která přímo „přetéká“ 58 pancéřovými děly. Potkáte tu celkem 12 druhů netopýrů (v zimě v počtu 30 000 jedinců). Je součástí Międzyrzeczského systému opevnění (Międzyrzecki Rejon Umocniony) – stokilometrového systému fortifikací, které Němci před válkou vybudovali u ohybu řek Odry a Varty.
Kostrzyn nad Odrou je již léta spojován především s velkolepým hudebním festivalem Przystanek Woodstock, který v současnosti funguje pod změněným názvem Pol‘and‘Rock Festival. Méně známé jsou takzvané kostrzynské Pompeje – revitalizované pozůstatky historického jádra a pevnosti, zničených při postupu Rudé armády v březnu 1945. Někdejší Kostrzyn (německy Küstrin) předtím býval překrásným městem s renesančními a barokními měšťanskými domy, farním kostelem, zámkem – rodovým sídlem Hohenzollernů, ale také s nejstarší bastionovou pevností na území dnešního Polska. Interaktivní výstavu ilustrující historii Kostrzyna s modelem dnes již neexistující části vám nabízí Muzeum kostrzynské pevnosti (Muzeum Twierdzy Kostrzyn) v bastionu Filip, který je jedním ze tří dochovaných bastionů opevnění ze 16. století. Dny pevnosti Kostrzyn (Dni Twierdzy Kostrzyn) patří k největším akcím pod širým nebem, které se zaměřují na zábavné poznávání historie, v Lubušském vojvodství.
Nejzajímavější církevní stavby
Jednou z nejznámějších památek v regionu je bezpochyby velkolepá socha Krista Krále Všehomíra ve Świebodzině. Byla vybudována jako symbol toho, že toto město bylo zasvěceno Božímu Synu. Socha je stylově podobná známé soše Ježíše Krista v brazilském Riu de Janeiru. Je však o 6 metrů vyšší a současně převyšuje i méně známý bolivijský pomník Cristo de la Concordia. Měří totiž 52,5 metru i s podstavcem. Bílá socha se zlatou korunou je vidět ze silnic směřujících do města na kilometry daleko.
Hudba v ráji (Muzyka w raju) je letní festival staré hudby, který se koná v cisterciáckém opatství v Gościkowě-Paradyżi. Bývalý cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Martina z doby baroka je obklopený zahradami a nachází se na Evropské cisterciácké stezce. Ta v Polsku prochází přes 11 vojvodství. V kostele uvidíte mimo jiné lampu na věčné světlo, kterou údajně zhotovil sám polský král Vladislav IV. Vasa – mecenáš umění, reformátor armády a zároveň panovník zaměřený na realizaci vlastních politických ambicí. Na kůru se dochoval velký znak Stanislava Augusta Poniatowského s erbem rodu Ciołek. Muzeum Paradyż vystavuje velice vzácné staré tisky, obrazy a liturgické předměty.
Na 23 kilometrů dlouhé Stezce dřevěných kostelů regionu Kozel (Szlaku Kościołów Drewnianych Regionu Kozła), který je pojmenovaný podle typického místního hudebního nástroje „kozel“ (typ dud), můžete navštívit tři hodnotné kostely. Goticko-renesanční interiér kostela v Kępsku zdobí nástěnné malby s výjevy Posledního soudu a motivů ze Starého a Nového zákona z počátku 17. století. Nejstarším prvkem výzdoby je ovšem oltář v podobě triptychu. Přední památkou je rovněž kostel v Chlastawě, proslulý výmalbou s květinovými motivy. V Kosieczyně zase stojí nejstarší dřevěný kostel v Evropě.
Vojvodstvím prochází Lubušská svatojakubská cesta. Je součástí společného polsko-německého projektu Svatojakubská cesta na východ a západ od Odry. Je dlouhá přibližně 250 km a sestává z 12 etap.
K zamilování jen krok
Historická místa města Żary můžete prozkoumat díky návštěvnické trase Po stopách lužických pověstí. Ty vyprávějí o tkalci, baziliškovi, jelenovi, koňské hlavě a černém vladaři. Zamilovaní, kteří si touží dokázat hloubku svých citů, jistě nezapomenou připnout si visací zámek na most v Parku lásky Michaliny Wisłocké (Park Miłości im. Michaliny Wisłockiej). Tato oáza zeleně byla pojmenována podle autorky první sexuologické příručky v Polsku, která vyšla pod názvem Umění milování a stala se kultovním bestsellerem (autorčin příběh byl nedávno znamenitě zfilmován). Park se nachází u starého hradu (Stary Zamek) v Lubniewicích u jezera Lubiąż. U cestiček mezi staletými stromy stojí sochy zamilovaných párů.
Na Lubušské vinařské a medové stezce (Lubuski Szlak Wina i Miodu), která spojuje agroturistické farmy, muzea, včelíny a vinice, můžete ochutnat místní vína ušlechtilých odrůd Pinot Noir, Tramín, Svatovavřinecké a Regent. Jako předkrm se k tomu výborně hodí budachowské pierogi – regionální produkt, který připravují hospodyňky z obce Bytnica u příležitosti gastronomického festivalu Budachowská pierogová slavnost (Budachowski Festyn Ruskich Pierogów). Za návštěvu stojí i Festival mladých vín (Święto Młodego Wina) ve vsi Zabór a Víkendy plné vína (Weekendy Winne). Vynechat byste neměli ani Národopisné muzeum v zelenohorské místní části Ochla (Muzeum Etnograficzne). Tento skanzen shromažďuje na ploše 13 hektarů více než 80 objektů lidové architektury z regionu