Warsaw -2.2 ºC
Napište nám
Opolí – hlavní město zpěvu

Město se může pochlubit množstvím historických staveb a cenných uměleckých děl, vzniklých během tisíciletých dějin. Opolí vytvářelo díky dynastii Piastovců jako jedno z první měst Polsko.

Romantická legenda o starém Opolí nás vede přes hluboké a husté lesy, kde na lovu zabloudil kníže pán, až do míst, kde mezi křovinami zahlédl vesnická stavení a zvolal "O-pole!" a tak vzniklo Opole - Opolí. Historici jsou ale o něco realističtější a vyvozují název tohoto města od měrných teritoriálních jednotek, které používali Slované do poloviny prvního tisíciletí. Tato "opole" byla lokálním teritoriem, tzv. hromadou, tj. nejnižší teritoriální vesnickou jednotkou. A jak se často říkává - „ve dvou se to lépe táhne“ – proto také "opole" společně hospodařily a společně se bránily před nájezdníky.

Na psané historické scéně se Opolí objevuje už v roce 849 jako hradiště u Odry, a to v zápiscích Bavorského geografa, zvaných také Karolinská nota. Toto dílo neznámého autora bylo nalezeno v knihovně bavorského kurfiřta Ludvíka Němce, v knize ze 12. století, do které bylo dříve ukryto. Bylo publikováno až v roce 1772.

Opolí bylo v 990 roce připojeno k polskému státu. Poté patřilo střídavě Česku, Polsku nebo Německu. Opolí bylo po mnoho let reprezentantem multietnické Evropy, což po sobě zanechalo trvalou a významnou stopu.

Ze středověké opolské tvrze se dochovala pouze válcovitá Piastovská věž, jedna z nejstarších památek fortifikační architektury v Polsku. Věž se drží docela dobře, nepodlehla ani velkému požáru Opolí v roce 1615, ani srovnatelně ničivým záměrům Pruska. Zbývající část hradu z roku 1300 nechala zbořit pruská vláda ve 30. letech 20 století jako… příliš náročnou na provoz.

Opolí brání sympatický ulán s knírem, který salutuje u děla, jenž má místo hlavně Piastovskou věž. Vtipný pomník s nápisem: „Chraňme si své opolské byl odhalen v roce 2000.

Městské muzeum v Opolí vzniklo v roce 1900 a původně sídlilo v bývalé vyšší škole pro dívky na ul. Ozimské. www.mso.opole.pl Nyní je sbírka Muzea Opolského Slezska v Opolí umístěna v barokní budově z konce 17. stol. a je rozdělena do těchto sekcí: archeologie, historie, umění, etnografie a přírodopis. Uvidíte zde exponáty z doby bronzové a železné, staré tiskopisy, obrazy mistrů: Chełmońského, Gierymského, Kossaka, Pankiewicze, Stanisławského, Fałata, Witkiewicze a Krzyżanowského.

Opolská radnice pochází až na věž z roku 1864. V průběhu rekonstrukčních prací ve 30. letech 20. stol. se radniční věž zřítila. Znovu byla postavena v roce 1936. Vzorem neorenesanční budovy radnice byl florentský palác Vecchio. V roce 1996 byla znovu nastolena tradice tzv. Piwnicy Świdnickiej - pivnice v radničním podzemí. Během rekonstrukce naštěstí nebyla obnovena tradice používání pranýře, stojícího v 18. stol. před radnicí.

Náměstí v Opolí je rozděleno na průčelí podle světových stran a dodnes si zachovalo středověký ráz. Většinu činžovních domů bylo bohužel třeba po přesunu ruské armády v roce 1945 znovu postavit. Jenom 3 domy v jižním průčelí svým vzhledem poněkud připomínají svou předválečnou podobu a poslední dům v řadě se dochoval v podobě ze 14. století. Zdobí jej kruhový donjon.

V Opolí naleznete také Benátky. A proč by ne? Půvabné domečky, vyrůstající přímo z vody řeky Młynówki, to jsou opolské Benátky. Domy na starém korytě řeky Odry, v noci nádherně osvětlené, vytvářejí jedinečnou atmosféru. Na kráse zmíněným Benátkám přidává skutečnost, že základy těchto domů tvoří dávná opevnění města. 2. světovou válku naštěstí přežil neoklasicistní dům bývalé židovské modlitebny, tzv. božnice, jeden ze zajímavějších domů opolských Benátek.  U vzhledné stavby bývalé nemocnice sv. Alexe se dochovala kaple ve své původní nenarušené podobě. Díky cihlovým zdem a zaobleným nárožním arkýřům odolal kostelík jak plamenům, tak kulkám. Uvnitř chrámu z roku 1421 jsou starobylé varhany z kláštera v Czarnowąsech. V kostelíku z roku 1920 sloužil mši papežský nuncius, biskup Achilles Ratti, budoucí papež Pius XI. Mlýny a sýpky u řeky Młynówky nebo městské lázně jsou už pouhou vzpomínkou.

Na místě, kde dnes v Opolí stojí katedrální bazilika, nechal král Boleslav Chrabrý v roce 1005 postavit kostel. V podzemí svatyně jsou ukryté hrobky Slezských Piastovců. Dvě 75 m vysoké věže pocházejí z let 1899-1900. Silueta katedrály se dominantně týčí nad městem a odráží se ve vodách Odry. V katedrále stojí za bližší pohled obraz Madonny pocházející z Piekar. Obraz namalovaný v 15. století na lipovém dřevě neznámým malířem je slavný tím, že se v jeho přítomnosti lidem dostává milosti.

20 hektarů na ostrově Bolko je určených jako domov pro tisíce různorodých zvířat. V opolském ZOO, protože o něm je řeč, bydlí kalifornští lachtani, které nespatříte v žádné jiné zoologické zahradě po celém Polsku.

Opolské nádraží pochází z roku 1899. Je to jedno z hezčích nádraží v Polsku. Zdobená průčelí a architektonické prvky v hale jsou typické pro neogotiku, neorenesanci, secesi a neoklasicismus, nástupiště nádraží v Opolí jsou uspořádány zajímavým způsobem, tvoří totiž oblouk. Akustika nádraží je také neuvěřitelná. Slova, které vyslovíte na jednom konci nástupiště, jsou slyšet na opačné straně.

V blízkosti nádraží vás Opolí zve na svou pěší zónu, reprezentační Krakovskou ulici. Název ulice se měnil jako v kaleidoskopu.  Nejdříve to byla ulice Bytomská, podle názvu brány v městských hradbách. V 19. století byla přejmenována na ul. Krakovskou, poté v roce1933 nesla jméno funkcionáře NSDAP Helmuta Brücknera - Helmut-Brücknerstrasse. Nicméně tento funkcionář záhy padl v nemilost a už v roce 1934 se dnešní krakovská ulice přejmenovala na Hindenburgstrasse. V roce 1945 se ulice zase zpátky jmenovala Krakovská, ale už v letech 1949 - 1956 to byla ulice Stalinova.  Poté se všechno uklidnilo a nyní vás Opole opět zve na procházku po ulici Krakovské.

V Opolí také naleznete už jen pouhé náznaky památek, echa míst, která neustály běh dějin. Jenom vitráže dnes připomínají minulost stavby, ve které nyní sídlí regionální televize. Zděná, neoklasicistní stavba na obdélníkovém půdoryse působila do roku 1953 jako synagoga. Jedinou pozůstalostí po Horním hradu v Opolí je věž s lomeným portálem a zbytkem gotických hradeb.

 

Zapište se k odběru našeho newsletteru