Národní park Babí hora (Babiogórski Park Narodowy)
Národní park Babí hora se rozprostírá v severní a dílem také v jižní části masivu Babí hory na hranicích se Slovenskem (slovensky Babia hora; z polské strany jde o nejvyšší pohoří tzv. Vysokých Beskyd) v délce přibližně 10 km, od Jałowieckého průsmyku až po průsmyk Krowiarki. Území parku zahrnuje pohoří od nadmořské výšky 700 m až po samotný vrchol Babí hory, na polské straně označovaný též jako Diablak (1725 m).
V roce 1978 byl park pro svou vysokou přírodovědnou hodnotu zapsán organizací UNESCO do mezinárodní sítě biosférických rezervací.





Vegetace v oblasti Babí hory tvoří vícepatrový systém. Do výšky 700 m je to podhorský stupeň, nad ním začíná nižší úroveň subalpínského lesa s porosty břízy a jedlovou smrčinou, dále roste až do výšky 1390 m vyšší stupeň subalpínského lesa (horská smrčina). Po něm následuje kosodřevina, vysokostébelnaté trávníky a nakonec ve vrcholových partiích alpínské trávníky.
Vhodným východištěm pro vstup do národního parku je vesnice Zawoja. Výlety usnadňuje síť značených turistických cest a naučných stezek.