Německý špitální řád nejsvětější Panny Marie, který přišel do Polska ve 13. století, zde vystavěl skvělý systém opevnění. Několik desítek těchto obranných staveb se dochovalo do dnešních dnů.
Velkolepý hrad v Malborku, zapsaný na seznam UNESCO přesně před deseti lety, je největší středověkou opevněnou stavbou v Evropě. Gotický komplex budov sestávající z vysokého hradu, středního hradu s velkým refektářem, nízkého hradu a paláce velmistra, byl nedobytnou pevností. Také dnes se to tu hemží křižáky a místní kastelán co roku „hyne“ během rekonstrukce soubojů, stejně jako velmistr.
Obdobnou podívanou nabízí také hrad ze 13. století v Gniewnie. Souboje, obléhací stroje, turnaje, hostiny, ukázky dobových tanců a kovářského řemesla. Sídlo komtura stále pulzuje životem. Stojí za to přijet zde zvláště v červenci na „Velký požár hradu“, představení verze „světlo a zvuk“.
Z Gniewu je to co by kamenem dohodil do Kwidzyna, kde řádoví rytíři postavili okázalý komplex budov s hradem a katedrálou, kde je pozoruhodné „gdanisko" (největší v křižáckém státě), tedy veranda podepřená pěti arkádami vedoucí ke věži do toalety. Jedna z rytířských družin působí také v Sztumě, kde se ze starobylého hradu na ostrově dochovala dvě křídla, část věže, hradby a vstupní brána. Naproti tomu v hradě v Bytově, který po úpadku řádu ovládala pomořanská knížata, se dnes nachází hotel a muzeum kašubské kultury.
Hrad v Golubiu – Dobrzyňu vděčí za svůj atypický vzhled Anně Vasovské , jež přestavěla gotickou tvrz na renesanční rezidenci, ozdobenou atikou. Královna je údajně dodnes na zámku, kde se již po mnoho let organizují mezinárodní rytířské turnaje, „dobrým duchem“.
Pasłęk, Morąg, Działdowo, Nidzica, Szczytno, Kętrzyn, Barciany, Węgorzewo… Ve Warmii a Mazurách rovněž nalezneme stopy přítomnosti válečných řádů. Sídlo komtura v Ryňi bylo postaveno kvůli ochraně východní hranice křižáckého státu.
