Ve vojvodství Podlasie stále žijí potomci Tatarů, kteří toto území osídlili již v době vlády Jana III. Sobieského. V Kruszynianach stojí za prohlídku nejstarší dřevěná mešita z 18. sotletí, v Bohonicích zase muslimský historický hřbitov. Obě místa leží na tatarské stezce.
V Podlaském vojvodství byste měli kvůli nádherné krajině určitě navštívit stezku Svatojánských pohoří. 27 kilometrů dlouhá trasa protíná malebné pásmo nejvyššího morénového pohoří v Knyszyńském pralese. Najdete tu kromě hustých lesů, rašeliniště, jezer uprostřed lesů také historické panské stavby, pravoslavné kostely a dřevěné kříže u cesty.
Více času je nutné si vyhradit na stezku technických památek Slezského vojvodství. Mezi 29 cennými industriálními objekty se nachází mj. Muzeum pivovarnictví v Tychách, rudný důl v Tarnovských horách, Muzeum zápalek v Częstochové, Muzeum hasičů v Mysłowicích nebo rádiová stanice v Glivicích známá z učebnic dějepisu.
Výbornou hodinou dějepisu je také cestování po stezce Orlich gniazd, která vznikla před půl stoletím na Krakovsko–Częstochovké vysočině. Na úseku 163 kilometrů, mj. v Ojcově, Ogrodzieńcu a Pieskové Skále najdeme trosky středověkých hradů, které před staletími vytvářely obranný řetězec.
Milovníci dávné Haliče by se měli vypravit na horskou trasu vojáka Švejska v délce 200 km, která vede Podkarpatským vojvodstvím po trase pochodu známé postavy z knížky Jaroslava Haška. V Komańczy, Krościenku a Przemyślu natrefíme na tabule s podrobnostmi o putování a s citáty dobrého vojáka, a v Sanoku zase na pomník tohoto hrdiny a restauraci, samozřejmě se specialitami c.k. kuchyně.
Výjimečně chutná Małopolská ovocná stezka vede přes několik obcí v Małopolsku. Stopadesát hospodářství se sady je označeno speciálními cedulkami, které vás zvou k ochutnávce ovoce a výrobků z jahod, broskví, hrušek, višní a švestek, samozřejmě, vše vlastní výroby.
