V případě těchto kostelů je neobyčejná historie těchto staveb i perfektní provedení hrázděné konstrukce s úžasným polychromním provedením interiérů. Konají se v nich slavné varhanní koncerty.
V prosinci 2001 se v Helsinkách uskutečnila již 25. Konference UNESCO ve věci Seznamu světového dědictví. Na tomto setkání Polsko s aktivní podporou Německa navrhlo zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dva slezské mírové kostely. Návrh byl přijat a seznam se obohatil o dvě sakrální památky, které jsou největší v Evropě a byly zhotovené za pomocí hrázděného zdiva.
V případě těchto kostelů je neobvyklá historie jejich stavby, stejně tak perfektní hrázděné konstrukce a výtečné zhotovení interiéru za pomocí polychromie. Dalším z důvodů, proč navštívit tyto kostely, jsou proslulé varhanní koncerty. Je třeba zdůraznit, že v obou městech jsou vlastníky těchto kostelů velmi malé protestantské obce.
Náboženské a politické konflikty, které se zde odehrávaly v německých zemích v 17. století, skončily na území Slezska tzv. Vestfálským mírem z roku 1648. Slezští protestanti podporováni Švédy si vyjednali právo k postavení tří nových kostelů. Kostely, které byly protestantům odebrány, jim nebyly navráceny. Rakouský císař Ferdinand dovolil stavbu sakrálních budov ve městech Glogau (Glogów), Schweidnitz (Świdnica) a Jauer (Jawor). Dva ze tří kostelů stojí dodnes, pouze glogovský kostel shořel v roce 1758.
Aby si evangelíci nemohli postavit reprezentativní stavby a už v žádném případě obranné, úředníci kladli architektům celou řadu podmínek. Mohli používat pouze nestálé materiály, tedy dřevo a hlínu, stavba se musela nacházet mimo město, nesměli stavět věže a používat zvony. Náklady na stavbu měli hradit zubožené evangelické obce. Teprve po roce 1707 na základě smlouvy uzavřené v Altranstadtu bylo dovoleno stavět zvonice. Je třeba si uvědomit, že tři kostely jsou velmi malým počtem ve srovnání s tehdejším počtem evangelíků ve Slezsku.
Protestantům se podařilo vyjít z této obtížné situace nejlépe možným způsobem. Vratislavský architekt Albrecht von Saebisch postavil jedny z největších dřevěných kostelů na světě. Kostely byly zhotoveny pomocí technologie hrázděného zdiva v letech 1654 až 1655 (Jawor) a 1656 až 1658 (Świdnica). Stavby mají přiměřenou rozlohu
Většina uměleckých děl, která zdobí oba dva kostely, pochází ze slezských dílen. Mezi známé umělce, jež tvořili pro evangelické obce, patří Christoph Klose z Brzegu, Pankratius Werner z Jelení hory nebo i Matthäus Knote a Josef Hoferichter z Legnicy. Pro świdnickou obec tvořil několik desetiletí Gottfried August Hoffman, stavitel kazatelny a oltáře.
Oba kostely si můžete prohlédnout sami nebo s průvodcem. Alternativou je výklad pouštěný na přání z nahrávky. Vstup je za drobný poplatek.
Neobvykle proslulé svým zvukem jsou varhany v kostele ve Świdnicy. Od roku 2000 se zde každý rok pořádá festival hudby Jana Sebastiana Bacha, proto se jmenuje „Mezinárodní Bachův festival“.