Płock

Pohled z více než 50 metrů vysokého Dómského návrší (Wzgórze Tumskie) na řeku Vislu tekoucí pod strmým srázem je úchvatný. Královna polských řek se na obzoru vynořuje zpoza záhybu a rozlévá se zde v mělkém úvalu doširoka jako nějaké jezero. Jako úzká linka do její hladiny zasahuje 358 metrů dlouhé říční molo – nejdelší v Polsku, které bylo důmyslně postaveno ve směru říčního proudu, aby ho po mrazivých zimách neohrožovaly ledové kry plovoucí v řece. Na konci mola je kavárnička s výhledem na zlatavé písčité pláže, koupaliště Sobótka, přístaviště jachet, turistickou loď pendlující po Visle a také na amfiteátr pro 3500 diváků vestavěný do svahu nad řekou a krytý střechou v podobě plachty. Na sklonku dne je bonusem pohled na slunce zapadající do vln řeky Visly, která v těchto místech teče od východu k západu.

Płock – někdejší hlavní město Polska

Co nesmíte minout

Dómské návrší (Wzgórze Tumskie) je nejstarší částí města, kde již v 10. století stával opevněný knížecí hrad, resp. hradiště, s podhradím. Kamenné základy jsou jedinou připomínkou paláce a sněmovního sálu, které na Dómském návrší nechal vybudovat Vladislav I. Herman, a přeměnil tak hrad na sídlo polského panovníka. Dnes jsou zakomponovány do hradních zdí, které od severu uzavírají nádvoří bělostných budov někdejšího benediktinského opatství. Tyto objekty jsou dnes sídlem Diecézního muzea (Muzeum Diecezjalne) a kurie. Zde jsou rovněž uloženy relikvie svaté Faustyny Kowalské, která prožila své první zázračné zjevení právě ve chrámu Božího milosrdenství (Sanktuarium Miłosierdzia Bożego) v Płocku poblíž Starého rynku.

K muzeu přiléhají dvě věže: Šlechtická věž (Wieża Szlachecka), někdejší bašta, jež byla součástí opevnění ze 14. století a dnes tvoří čtvrté křídlo budovy, a Hodinová věž (Wieża Szlachecka), krytá barokní kopulí. Tato věž je pro změnu jediným dochovaným fragmentem hradu z doby Kazimíra Velikého. Zbytek se sesunul do řeky spolu s kusem svahu, což bylo podle pověsti dílo mstivé vodní víly.

Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Bazylika Katedralna Wniebowzięcia NMP), jedna z nejstarších v regionu, často hostí festivaly varhanní a sborové hudby. Je zde pohřben Vladislav I. Hermana a Boleslav III. Křivoústého – za jejich vlády plnil Płock po šedesát let funkci polského hlavního města. V černém mramorovém sarkofágu spočívají ostatky polských panovníků a patnácti mazovských knížat. Chrám je plný renesančních a raně barokních náhrobků, oltářů a epitafů. Stěny zdobí fantaskní secesní výmalba – výsledek velké obnovy chrámu na počátku 20. století. Jeden z výjevů z Ježíšova života na stropě lodi obsahuje i výjev starého Płocku.

Největší kolekce secesního umění nejen ve městě, ale i v celém Polsku najdete ve čtyřech patrech secesní budovy Mazovského muzea (Muzeum Mazowieckie) – ta leží pouhých čtvrt hodiny pěší chůze od Dómského návrší plného zeleně. Je to jako cesta časem o sto let zpátky – místnosti postupně ukazují podoby komplexního secesního bytu s výzdobou v duchu stile floreale, který v souladu s touto italskou variantou svého označení doslova rozkvétá na stěnách, nábytku, skle a špercích, jež vyplňují obývací pokoje, pánskou pracovnu, dámský budoár, ložnice dospělých i dětí. Nechybí ani dvě místnosti věnované stylu art deco. Samostatná pobočka muzea věnovaná výhradně tomuto uměleckému slohu byla v Plocku otevřena přednedávnem – v roce 2020. Druhou částí muzea je nesmírně zajímavá expozice s názvem Deset století města Płock. Samotná budova v Dómské ulici (ul. Tumska) sousedí s dalšími architektonickými skvosty, jako je třeba někdejší Anglický hotel (Hotel Angielski) s věžičkami ve stylu anglické gotiky.

Před Mazovským muzeem stojí socha Miry Zimińské s deštníkem v ruce. Tato před válkou populární komediální herečka se po válce stala spolu se svým manželem Tadeuszem Sygietyńským zakladatelkou proslulého a znamenitého Souboru lidových písní a tanců Mazowsze, který se stal určitou vizitkou lidově demokratického Polska ve světě. V Płocku se narodil i literát Władysław Broniewski – jeho rodný dům je v ulici Kościuszki 24. Desetimetrový pomník zpodobující tohoto „revolučního básníka“, o hmotnosti 20 tun a sestavený ze 180 dílů sešroubovaných dohromady, byl vztyčen na počátku éry Edwarda Gierka, k němuž všichni vzhlíželi s nadějemi. V roce 1976 v jeho blízkosti protestovali před budovou postavenou původně pro Zemské úvěrové družstvo, v níž v té době sídlil ústřední výbor Polské sjednocené dělnické strany (dnes zde sídlí knihkupectví Książnica Płocka; ul. Kościuszki 6), místní dělníci, rozzuření na komunistickou státní moc. Připojili se tak ke stávkujícím pracovníkům továren z Radomi a Ursusu.

V Płocku nesmíte vynechat ani zdejší tři náměstí! Prvním z nich leží v sousedství Dómského návrší a jmenuje se Narutowiczovo (Plac Narutowicza). Stojí na něm biskupské paláce – bývalý (v něm je nyní soud) a současný. Druhé náměstí – Starý rynek zdobí klasicistní radnice vyprojektovaná Jakubem Kubickým, autorem varšavského Belvederu a zámeckých arkád. V poledne se na radniční věži objeví sochy v životní velikosti, které za doprovodu troubení znázorňují povýšení Boleslava Křivoústého do rytířského stavu. Třetí náměstí se jmenuje Nový rynek a našli bychom jej vedle Činoherního divadla (Teatr Dramatyczny). Za vidění stojí také staré špýchary (v nich je dnes státní oblastní archiv a národopisné oddělení Mazovského muzea), stará obranná bašta (Baszta obronna), farní kostel, synagoga a Muzeum mazovských Židů (Muzeum Żydów Mazowieckich), vodárenská věž, novogotický komplex kláštera a katedrály mariavitů a ZOO. Nejpopulárnější každoroční kulturní akce jsou Festiwal Muzyki Elektronicznej Audioriver (festival elektronické hudby) a Jarmark Tumski (Dómsky jarmark). Už řadu let se ve městě pořádají procházky s průvodcem v rámci projektu Objev s námi Płock (Odkryj z nami Płock). Účast je zdarma.