Podkarpatské vojvodství

Podkarpatské vojvodství se nachází v jihovýchodním Polsku a sousedí na východě s Ukrajinou, na jihu se Slovenskem a na polské straně se třemi vojvodstvími: Malopolským, Svatokřížským a Lublinským. Vojvodským městem je Řešov (Rzeszów). Podkarpatí má rozlohu více než 17 800 km².

Podkarpatské vojvodství pro zvídavé návštěvníky

Jedna z nejzelenějších a člověkem nejméně dotčených oblastí Polska vás zve na astronomickou podívanou, projížďku na kole či na hřbetě huculského koně, ale především zkrátka na výlet do této úžasné oblasti poznamenané řadou různých kultur.

Nemusíte ani jezdit za oceán, abyste se mohli cítit jako kovbojové. A to na hřbetě silného horského koně – hucula, který se nebojí strmých srázů ani propastí. Právě v Bieszczadech (na slovenské straně se jim říká Bukovské vrchy) se zrodila legenda „polského Divokého západu“ na východě. Několik set kilometrů značených jezdeckých stezek, ale i turistických cest pro pěší, vás provede centrální částí hor po zdejších poloninách. Projedete se přes „olšovím zarostlá pole zaniklých vsí,“ jak zpívala místní punkrocková skupina KSU. Pouze zde – v oblasti tmavé oblohy Bieszczady (Park Gwiezdnego Nieba „Bieszczady”) – můžete od května do října využít nabídky pozorování Mléčné dráhy a jako bonus se nechat vyfotografovat s hvězdami a planetami v pozadí. Bieszczady můžete poznávat i na cyklodrezínách, které poháníte silou vlastních svalů.

Podkarpatsko má ovšem atrakcí mnohem víc. Následující patří mezi ty nejvýznamnější, které byste určitě neměli minout:

Ikony a sklo

Branou do Bieszczadů je město Sanok s historickým jádrem na plošině se strmými svahy nad řekou San. V místním královském hradě (Zamek Królewski) se nachází jedna z nejkrásnějších sbírek pravoslavného církevního umění v Polsku s více než 1200 exponáty včetně ikon a téměř 600 díly v Galerii Zdzisława Beksinského. Muzeum lidové architektury v Sanoku (Muzeum Budownictwa Ludowego) – první národopisný park v Polsku – shromažďuje na ploše 38 ha v jednotlivých sekcích exponáty, které reprezentují předválečné etnické skupiny v této oblasti – Bojky Lemky, Doliňany, Východní a Západní Pohořany. Jedná se o rozsáhlý skanzen se stavbami civilními i sakrálními, haličským rynkem a zámečkem přeneseným ze vsi Święcany.

Do Bieszczad se můžete vydat také přes Krosno. Kromě historických paláců a měšťanských domů se město pyšní pětisetletou sklářskou tradicí, s níž vás seznámí Centrum sklářského dědictví (Centrum Dziedzictwa Szkła). Připomíná ji rovněž červnový Festival skla (Szklany Festiwal – Glass Festiwal). V nedaleké vsi Bóbrka si Ignacy Lukaszewicz otevřel první ropný důl na světě. Dnes zde sídlí Muzeum naftového a plynárenského průmyslu (Muzeum Przemysłu Naftowego i Gazownictwa), pojmenované po tomto světovém průkopníkovi využití ropy pro průmyslové účely a vynálezci parafínové lampy. Za zmínku stojí i to, že ropa se zde těží dodnes.

Nízké Beskydy a Roztocze

Hrad Kamieniec ve vsi Korczyna-Odrzykoń inspiroval Alexandra Fredra k napsání proslulé divadelní hry Pomsta. Ve zříceninách je dodnes občas slyšet smích Kaši – oblíbené trpaslice královny Bony. Z hradeb je překrásná vyhlídka na Nízké Beskydy (Beskid Niski), protkané četnými turistickými stezkami, a Strzyżowsko-Dynowské podhůří (Pogórze Strzyżowsko-Dynowskie) s rezervací Prządki, k níž vede od hradu značená cesta. Chráněné území tvoří skalní jehly z ciężkowického pískovce a v dávné minulosti možná bývaly slovanským kultovním místem, jak dokládá archeology objevené mohylové pohřebiště.

Východní Roztocze (Roztocze Wschodnie), občas označované i jako Jižní Roztocze, je region rozdělený polsko-ukrajinskou hranicí. Vyplatí se projet si ho na bicyklu po místních značených stezkách, které vám přiblíží místa, kde se stýkala polská, rusínská (tj. zde v regionu ukrajinská) a židovská kultura. Uvidíte při té příležitosti spoustu cenných památek dřevěné architektury. Repertoár místních zajímavostí doplňují sovětské bunkry Molotovovy linie, bývalé lomy, opuštěné vesnice dříve osídlené ukrajinským obyvatelstvem a zarostlé staré pravoslavné kostely. Za pozornost stojí i Čertův kámen (Diabelski Kamień) v Dahanech a Chrám slunce (Świątynia Słońca) u vsi Nowiny Horynieckie. Přírodní atrakcí je chráněná krajinná oblast Jižní Roztocze (Południoworoztoczański Park Krajobrazowy), jež leží na pomezí Podkarpatského a Lublinského vojvodství.

Stezka dřevěné architektury (Szlak Architektury Drewnianej) o délce 1202 km zahrnuje 127 objektů na 9 trasách. Jsou mezi nimi objekty oceněné UNESCO – více než 500 let starý kostel v Haczowě, kostel a fara v Blizném s unikátní výmalbou zobrazující tzv. plebejskou bibli a také řeckokatolické kostely ve vesnicích Smolnik, Turzańsk, Chotyniec a Radruż.

Karpatská stezka zahrad a historických objektů (Karpacki Szlak Ogrodów i Domów Historycznych) spojuje 34 objektů rozdělených do čtyř tras podle zeměpisných směrů. Na centrální trase s letohrádkem a hradem v Řešově leží také hrad Łańcut – jedno z nejkrásnějších šlechtických sídel v Polsku. Jeho ložnice, salonky, taneční sály, koupelny, jídelny, vkusně a velkoryse dobově zařízené, ale i anglický park se sbírkou kočárů vám poskytnou představu, jak zde žili šlechtici z rodů Lubomirských a Potockých. Pravidelně zde probíhá hudební festival (Muzyczny Festiwal w Łańcucie) a koncerty se konají na zámku, v zahradách, ale též v bernardinské klášterní bazilice v Leżajsku, v synagoze v Łańcutu a v koncertním sále Podkarpatské filharmonie (Filharmonia Podkarpacka). Této akce světového formátu se účastní významní umělci. Vrcholem východní trasy je areál zámku a parku Krasiczyn. Renesanční velmožské sídlo rodu Krasických erbu Rogala a rodu Sapiehů erbu Lis v minulosti hostilo hned několik polských králů. V parku rostou mimo jiné takzvané rodové stromy, které Sapiehové nechali vysazovat vždy po narození svých dětí. Duby sázeli na počest svých synů a lípy při narození dcer. Každý takový strom je opatřen informací o svém „patronovi“. Obě šlechtická sídla jsou významnými historickými památkami.

Kultura nejen v gastronomii

Podkarpatská viniční stezka (Podkarpacki Szlak Winnic) spojuje 40 vinařů. Patří k nim rovněž vinohrad Golesz u Jasła. Jeho majitelem je Roman Myśliwiec, polský Dionýsos, neboť právě jako první v zemi oživil polské vinařství tím, že se začal věnovat profesionální výrobě tohoto nápoje. V celém Podkarpatsku je dnes už neuvěřitelných 160 vinic. Tento ušlechtilý nápoj se skvěle doplňuje s regionálními specialitami, které můžete ochutnat v restauracích na gastronomické stezce Podkarpatské chutě (Szlak Kulinarny Podkarpackie Smaki). Určitě vyzkoušejte proziak – moučný koláč s přísadou „prozy“ (tj. jedlé sody z regionu), který se peče na plechu na tradičních kachlových kamnech na dřevo. Ujít byste si neměli nechat ani pokrmy s tajemnými názvy jako hartacze, krężałki, kugiel, bulwiok, hałuszki, małdrzyk, szabanka, bałabuchy nebo krupniak. Objevování jejich chutí je neopakovatelnou zábavou.

Z pravidelných kulturních akcí vám doporučujeme ESK – Europejski Stadion Kultury (festival Evropský kulturní stadion), Festiwal Kultury Pogranicza Folkowisko (festival pohraniční, lidové a folkové kultury), Cieszanów Rock Festiwal (rocková hudební přehlídka) a Festiwal Dziedzictwa Kresów (festival zaměřený na dědictví tzv. Kresů – bývalého východního Polska, zabraného v roce 1945 Sovětským svazem). Podrobnosti se dozvíte na internetových stránkách regionalního turistického portálu Podkarpatského vojvodství