Jan Pavel II. (1920-2005) – papež římsko-katolické církve, teolog, reprezentant křesťanského personalismu. Byl také filozofem historie, fenomenologem a mystikem. Jeden z neznámějších Poláků ve světě, významný myslitel.
Vlastním jménem Karol Józef Wojtyła. Narodil se ve Wadowicích, malém městě vzdáleném 50 kilometrů od Krakova, jako syn armádního důstojníka, úředníka na Okresním doplňovacím velitelství Karola Wojtyły a Emilie, rozené Kaczorowské. Měl mladšího bratra Edmunda, lékaře.
Jako mladý chlapec prožil dvě rodinné tragédie. V roce 1929 mu umírá jeho milovaná matka, o tři roky později bratr Edmund, který se při práci v nemocnici nakazil tehdy ještě smrtelnou nemocí – spálou.
I přes tato rodinná neštěstí, která jej potkala, Karol Wojtyła zůstal vždy příjemným, vtipným společníkem, který svým charisma přitahoval miliony věřících, nejen katolíků, na celém světě.
Otec se snažil Karolovi vynahradit dvojí ztrátu, proto ho často bral s sebou do hor, které si pak také velmi zamiloval. Tuto lásku k horám si uchoval po celý život.
Karol se tehdy se svým otcem velmi sblížil, vzbudil v chlapci lásku k horským túrám. Jako pilný student ukončil s velmi dobrým prospěchem Státní chlapecké gymnázium ve Wadowicích a aby mohl rozvíjet svůj literární talent a prohlubovat zájem o literaturu, zahájil studium polonistiky na Jagellonské univerzitě ve Varšavě.
Karol Wojtyła již jako dítě projevoval spisovatelský a herecký talent. Během studia na gymnáziu a na Jagellonské univerzitě v Krakově hrál v amatérském divadle role hrdinů povinné školní četby. Zabýval se také psaním. Jako literát debutoval na literárním večeru v roce 1938.
Po vypuknutí 2. světové války 1. září 1939 musel Karol Wojtyła přerušit studium a aby se vyhnul nuceným pracím v Německu, začal pracovat jako dělník v kamenolomech v Zakrzówku a v továrně na výrobu sody Solvay. I přes řadu životních obtíží se nikdy nevzdal své literární a divadelní činnosti. Pomáhal organizovat podzemní divadelní představení a tajná vyučování.
V roce 1941 mu osud připravil další osobní drama – zemřel mu jeho milovaný otec. Tehdy, jako osiřelý a hledající útěchu, poprvé uvažoval o tom stát se duchovním. O rok později vstoupil do tajného Metropolitního kněžského semináře krakovské arcidiecéze a zahájil podzemní studia na Teologické fakultě. Během prvních let, až do konce války, Wojtyła skrýval své povolání před pronásledováním gestapa.
V roce 1946 byl vysvěcen na kněze a zanedlouho poté odjel do Říma na další studia, završená doktorandskou prací, kterou obhájil v červnu 1948.
Po návratu do Polska zahájil práci vikáře ve farnosti Niegowić. Sloužil tam ranní mše, vyučoval děti náboženství a po večerech se věnoval svým spisovatelským zájmům.
Krátce na to byl přeložen do Krakova, kde jeho kariéra nabrala na obrátkách. Věnoval se vědě. Napsal habilitační práci a v roce 1956 převzal vedení katedry etiky na Lubelské katolické univerzitě. Zdokonaloval se jako duchovní (v roce 1958 byl v katedrále na krakovském Wawelu vysvěcen na biskupa) i jako literát (v té době napsal Láska a odpovědnost a Osoby a čin – díla, která mu zajistila uznání a popularitu mezi teology.
V roce 1964 byl jmenován krakovským metropolitním arcibiskupem. Karol Wojtyła pobýval často ve Vatikánu. Pracoval s papežem Pavlem VI. na encyklice Humanae vitae. Jejich vztahy byly natolik blízké, že v roce 1976 jej papež požádal, aby vedl postní duchovní cvičení ve Vatikánu.
Po smrti Pavla VI. v roce 1978 byl hlavou katolické církve zvolen Jan Pavel I. Avšak po 30 dnech ve funkci umírá. Po této události byla 13. 10. 1978 svolána další konkláve, která měla zvolit nástupce papeže. Jednání probíhala 3 dny a po této době padla volba na Karola Wojtyłu. To byla mimořádná událost, protože po 400 letech zastávání úřadu papeže italskými duchovními, usedl na toto místo ve Vatikánu Polák, který přijal jméno Jan Pavel II.
Od tohoto památného dne polský papež řídil církev z Vatikánu dlouhých 27 let.
Byl nazýván papežem-cestovatelem. Vykonal téměř 200 cest do různých zemí po celém světě. Provedl reformu kanonického práva, zpracoval nový Katechismus katolické církve, byl zastáncem úcty k lidským právům, míru a svobodě. Navždy se zapsal do srdcí mladých na celém světě, které sjednocoval a učil vzájemné lásce.
Milovaný katolíky, ctěn zástupci jiných náboženství papež Jan Pavel II. zemřel ve Vatikánu 2. 4. 2005.
