Řešov

Řešov (Rzeszów) – zázraky na řece Wisłok

Revolver na náboje z tabáku, ale i pranýř na podzemní turistické trase, zámecká pevnost, secesní vily či medvídek Colargol v Muzeu večerníčků – Řešov nabízí atrakce úplně pro každého!

Až 10 metrů pod zem vás zavede podzemní turistická trasa Řešovská sklepení. Spojuje 25 sklepů a 15 chodeb do jedné 369 metrů dlouhé prohlídkové trasy. Tento zdánlivě krátký úsek je plný rozličných zajímavostí z dob středověku. Kopie pranýřů, revolver na pepřové kuličky či šňupací tabák nebo nemalé zásoby staletého uherského tokajského vína – to jsou jen některé z mnoha kuriozit vystavených ve stylových cihlových prostorách s kamennými portály či křížovými a žebrovými klenbami. Na trasa vás za jedním rohem překvapí prosklené dveře, jimiž můžete nahlédnout mezi hosty noblesní restaurace hotelu Ambassadorski, která se nachází také ve sklepení. Do podzemí se dostanete z lichoběžníkového náměstí – Rynku. Tam se ve 14. století zrodilo město Řešov. Král Kazimír Veliký jej daroval rytíři a diplomatovi Janu Pakosławicovi, který se později přídomkem psal podle tohoto města. Pověst ovšem praví, že původní osada, která stála nedaleko odsud, patřila jistému Řešovi (Rzesz). Pravdou je, že počátky osídlení této oblasti sahají až do doby před 6000 lety.

Nenechte si ujít

Řešovské náměstí je centrální částí historického jádra. Uprostřed náměstí stojí jako nějaká osamocená loď reprezentativní budova radnice ze 16. století (dnešní podobu získala na konci 19. století). Radnice je ozdobou náměstí a současně nejcharakterističtější budovou celého Řešova.

Červené sukně s tmavomodrými pruhy a tmavomodré vyšívané vestičky řešovských žen, stejně jako bílé oděvy zdobené červenou nití typické pro etnickou skupinu Lasowiaků („Lesováků“), to vše si můžete prohlédnout v expozici Národopisného muzea Franciszka Kotuly (Muzeum Etnograficzne im. Franciszka Kotuli) v domě číslo 6 na náměstí. Nejmladší návštěvníky zas zaujme rozsáhlá sbírka poválečných hraček. O historii města se seznámíte v Muzeu dějin města Řešova (Muzeum Historii Miasta Rzeszowa) v domě číslo 12.

Zámek rodu Lubomirských (Zamek Lubomirskich), dnes sídlo regionálního soudu, zaujme impozantním kamenným opevněním s baštami. Bašty nesou jména světců: svatého Františka, svatého Ondřeje, svatého Jeronýma a Panny Marie. Jejich nároží jsou zakončena věžičkami. Zámek měl být uskutečněním italského konceptu palazzo in fortezza – opevněného paláce, který byl velmi módní v době renesance. Místní pověst vám prozradí, proč se Rusům navzdory příkopům a baštám podařilo do zámku urputně bráněného barskými konfederáty nakonec přece jen proniknout. Mohl za to mlynář Ludera, jehož předtím nechala zbičovat tehdejší vládkyně panství Joanna Lubomirska. Mlynář se „pánům“ pomstil tím, že zapálil most do pevnosti, zrovna když konfederáti zaútočili na pozice nepřítele a odřízl jim cestu zpět. Přitom předtím pevnost odolala tatarskému vpádu a švédským nájezdům. V září 1939 věznili Němci na zámku Wincentyho Witose a snažili se ho přesvědčit, aby vytvořil polskou kolaborantskou vládu, s čímž však trojnásobný premiér druhé Polské republiky nesouhlasil.

Vedle hradu se nachází letohrádek Lubomirských (letni pałacyk Lubomirskich) a nedaleko něj na třídě Pod Kaštany (Pod Kasztanami) řada secesních vil. Eklektickou budovu číslo 6 zdobí busta Adama Mickiewicze, vila číslo 8 je ukázkou švýcarského stylu a dům v ulici Pod Sovou číslo 10 (Pod Sową) zas připomíná zámeček s buclatou tváří slunce na průčelí, vytvořenou jako sgrafito.

Chrámy a pohádky

Jedinými známými rytířskými funerálními památkami v Polsku, které jsou zdobeny bustami zemřelých (a neznázorňují, jak je obvyklé, celé jejich postavy), jsou pozdně renesanční epitafia na pohřebišti rodu Rzeszowských. Nacházejí se v nejstarším řešovském farním kostele svatého Stanislava a svatého Vojtěcha. Byly zhotoveny pravděpodobně v dílně žáků Santiho Gucciho, jenž byl dvorním umělcem Zikmunda I. Starého, Štěpána Báthoryho a Anny Jagellonské.

V klášterním komplexu mnichů bernardinů zase poutníky láká svatostánek Panny Marie Řešovské – její pozdně gotická dřevěná plastika je připomínkou mariánských zjevení, jež se na tomto místě odehrála. Korunky na Mariiných dlouhých vlasech se opakovaně stávaly terčem zlodějů. V kostele se nachází mauzoleum rodu Ligęzů, kteří vlastnili město po rodu Rzeszowských. Pod jeho prahem byl pohřben Mikołaj Spytek Ligęza, který založil i tento bernardinský klášter. Byl to právě Ligęza, který inicioval výstavbu zámku, zajistil důstojné místo pohřbívání Rzeszowských ve farním kostele a byl štědrým fundátorem kostelů, špitálů a chudobinců. Největší kostely se v červenci a srpnu proměňují v dějiště Podkarpatského varhanního festivalu (Podkarpacki Festiwal Organowy).

Naproti najdete Divadlo Wandy Siemaszkové (Teatr im. Wandy Siemaszkowej), které tato významná herečka založila na konci druhé světové války v budově někdejší tělovýchovné jednoty Sokół (v Polsku vznikla po vzoru českého Sokola) a kde mimo jiné působili pozdější významní režiséři Kazimierz Dejmek a Adam Hanuszkiewicz. Na dvou scénách této instituce každoročně probíhají festivaly Rzeszowskie Spotkania Teatralne (Řešovská divadelní setkání) a Międzynarodowe Biennale Plakatu Teatralnego (Mezinárodní bienále divadelního plakátu). V divadle se nachází také jediná stálá expozice děl avantgardního divadelního teoretika, malíře a scénografa Józefa Szajny v Polsku.

Na nejmenší návštěvníky čeká Muzeum večerníčků (Muzeum Dobranocek), které se nachází nedaleko náměstí. Čekají tam na ně oblíbené animované postavičky – méďa Ušáček (Miś Uszatek), medvídek Colargol, Plastuš a také Jacek a Agátka.

Každoročně 3. května se koná Slavnost Paniagi (Święto Paniagi), což je hlavní městská pěší zóna – dnešní ulice 3. máje (ul. 3 Maja). V dobách rakouského záboru to byla Panská ulice, kterou místní obyvatelé nazývali Paniaga. Akce má každý rok nějaké jiné téma a její součástí jsou řemeslné trhy, taneční průvody, koncerty hudebních hvězd a divadelní představení.

K rekreaci lákají nábřežní korza u řeky Wisłok, který Řešovem protéká, a přírodní rezervace Lisia Góra (Liščí hora), která se také nachází na území města a kde se lze pěkně projet na kole.