Solný důl ve Wieliczce

Solný důl ve Wieliczce se na Seznam světového dědictví UNESCO již během 2. konference UNESCO pro otázky světového dědictví. Spolu s nedalekou Bochní se jedná o nejstarší důl kamenné soli na světě a současně o nejdéle činné průmyslové podniky.

Odnepaměti zde byla sůl odpařována z přírodních slaných pramenů. Vyschnutí těchto pramenů přimělo lidi k hledání soli pod zemským povrchem. V praxi bylo tehdy použito tzv. Borlachovo pravidlo, definované teprve v 18. století radním pro hornictví horní saského kurfirsta inženýra Johannese Borlacha:

Tam, kde se vyskytují slané prameny, můžeme předpokládat ložiska soli, ze kterých tato slanost pochází. Solankou je voda, která protéká těmito ložisky, tak se sytí solí a později pramení na povrchu.

K prvním hroudám kamenné soli se v roce 1251 dostali maďarští horníci přivedení do Polska maďarskou kněžnou a polskou královnou Kingou Arpádskou.

Vydejme se na krátkou prohlídku do některých z dvaceti velkých komor tříkilometrové prohlídkové trasy. Zpřístupněné komory k prohlídkám se nacházejí v hloubkách od 64 do 135 metrů.

Důl ve Wieliczce má 9 úrovní, z nichž první úroveň Bono leží v hloubce 64 metrů, poslední v hloubce 327 metrů. Jako vstup do dolu slouží štola Daniłowicze. Nejstarší částí dolu je štola Goryszowki pocházející z druhé poloviny 13. století. Je používána bez přerušení od středověku až do současnosti.

Na počátku trasy vás jistě ohromí kaple sv. Antonína. První mše zde byla odsloužena v roce 1698. V komoře Janowice představuje skupina postav legendu o prstenu svaté Kingy nalezeném v první hroudě soli a ve Spálené komoře je prezentována nebezpečná práce při likvidaci metanu. Zajímavým prostorem je velmi vysoká Komora Pieskowa Skała vysekaná kolem roku 1669. Spojuje úrovně v hloubce 64 metrů (I.) s úrovní v hloubce 90 metrů (II.). Dochovaly se zde fragmenty starých schodů používaných nosiči.

 Největším podzemním kostelem je kaple sv. Kingy v hloubce 101 metrů. Má následující rozměry: délka kolem 54 metrů, šířka kolem 18 metrů a výška kolem 12 metrů. Nacházejí se zde relikvie polské královny prohlášené za svatou. Kromě slavností náboženského charakteru se zde konají také koncerty vážné hudby.
V Komoře Erasma Barącze vítá turisty pomník Johanna Wolfganga Goetheho. Německý básník navštívil důl ve Wieliczce v roce 1790. Dno komory je zalité vodou a vytváří slané jezírko. Ne jeho břehu stojí Skarbnik (Pokladník) – dobrý duch dolu. V roce 1997 bylo v Komoře Teodora Wessla na III. úrovní (- 135 metrů) otevřeno Podzemní rehabilitační a léčebné středisko.

Komory Michałowice a Drozdowice mají 35 metrů výšky a jsou vybaveny nejzajímavějšími bezpečnostními konstrukcemi proti závalům, nejvyšším přístupným sálem je však Komora Stanislava Staszice. Vzdálenost mezi stropem a podložím komory se blíží 50 metrů. V komoře Varšava (III. úroveň, délka 54 metrů, šířka 17 metrů, výška 9 metrů, 135 metrů pod zemí) se konají hornické slavnosti, závody i sportovní akce, hudební koncerty a exkluzívní silvestrovské plesy.

Pěší trasu doplňuje Muzeum krakovských žup umístěné na III. úrovní. Sbírky jsou prezentovány ve 14 komorách.
Pro běžného turistu zůstává nepřístupných 99 procent chodníků. Celková délka chodeb spojujících na 3000 důlních děl (chodníků, svážných drah, těžebních komor, štol, šachtic) překračuje 300 kilometrů. <0 }

Opravdu se tady lze ztratit.