Jízdní kolo
Když se podíváte na neobvykle různorodě ztvárněný terén a překrásnou krajinu, lze říci, že Polsko je zemí stvořenou pro cykloturistiku. To ocenila i Evropská federace cyklistů, která na polských cestách vymezila čtyři části z trasy evropské sítě cyklostezek EuroVelo. Nachází se tu bezpočet značených místních stezek a tras.
Cyklistům, kteří vyhledávají spíše klidné cyklovýlety nebo chtějí načerpat sílu před výjezdem na obtížnější trasu, lze nabídnout výjezd do regionu Podlasie (Białowieský a Knyszyńský prales, Údolí Bugu) a na Mazury a region Suwalský (Oblast Velkých mazurských jezer, Augustowský prales). Neméně atraktivní je oblast Kaszub (Tucholské bory). Velmi oblíbené jsou výlety podél pobřeží Baltského moře, např. po trase majáků. Většina tras je vedena po cestách s malým dopravním ruchem. Stupeň náročnosti si můžete vybrat podle vlastního uvážení.
Kondičku a techniku jízdy, hlavně na horských kolech, si můžete procvičit na Roztoczu nebo Jurze Krakovsko-Częstochovské. Hodně zajímavých tras vede u úpatí Sudet. Rozhodně obtížnější jsou horské trasy, které jsou vyznačené prakticky ve všech horských pásmech v Polsku. Cykloturistika zkvétá hlavně v Sudetech a hlavním střediskem se stala Szklarská Poręba.
Pokud se rozhodnete naplánovat si individuální cyklovýlet, v letní sezóně byste neměli mít problém v pronajmutím patřičného dopravního prostředku, v každém větším turisticky oblíbeném místě je v provozu půjčovna. Čím dál větší oblibě se těší nabídky turistických center, které nabízejí jedno nebo více denní organizované turistické výjezdy. Pokud si budete plánovat projížďku na kole, mějte na paměti, aby trasa vedla co nejvíce po polních cestách nebo lesních stezkách. Pokud pojedete po asfaltové cestě nebo silnici, musíte mít na sobě helmu a reflexní vestu, abyste byli co nejlépe viditelní pro řidiče.
NA KOLE
Městské vydlážděné stezky, udusané lesní cesty, říční valy nebo železniční náspy, Polsko představuje vděčný terén, který můžete na svém kole zdolávat.
Velká polská města se čím dál více starají o cyklisty; pavučiny cyklostezek se nejrychleji a nejvíce rozvíjejí v Trojměstě (Gdańsk, Gdynia, Sopot) a v Krakově. Ve Varšavěmůžete na dvou kolech volně přejet z Kampinoského pralesa (kolem kterého vede samostatná cyklistická smyčka v délce 144 km) k Zegrzyńské nádrži nebo do Powsina. Poznańský prsten je pro změnu dlouhý 164 km a vede okolo hlavního města vojvodství Wielkopolského.
Poutním místem pro cyklisty je „Kritická hmota“ (Masa Krytyczna), která se koná cyklicky v několika polských městech. „Hmota“ je nejzajímavější v hlavním městě, kdy se hmota několika tisíc cyklistů doprovázených policií valí přes Varšavu každý poslední pátek v měsíci.
Šlapání v terénu má jiná pravidla než ve městě. V Polsku cyklisté vesměs používají stejné stezky jako pěší, někdy ale mají k dispozici vlastní. Mezi takové patří např. trasa v Kozienieckém pralese, v Bieszczadách, v Kaszubech nebo na ostrově Wolin. Jsou upravované a moderně značené.
V Polsku se jezdí také po železničních náspech; trasa Łeba-Miastko má 160 km! Pro cyklisty se toho dělá pořád více a více; na Roztoczu jezdí vlaky s možností přepravy jízdních kol a sedačkové lanovky v Sądeckých Beskydech (Wierchomla a Jaworzyna Krynická) jsou v létě nachystané na přepravu cyklistů.
Wierchomla je jedním z nejoblíbenějších letních základen „downhillowců“, neboli nejvíce extrémních horských cyklistů, kteří prozkoumávají zvrásněný jih Polska. K jejich nejoblíbenějším trasám patří: Katowice – Żywiec, Wisła – Zwardoń a částečně vedoucí trasa přes Slovensko a sjezdovky Babí Góry. „Šílenci na horských kolech” často navštěvují také Kłodzkou Kotlinu, okolí Hory Zborów a Chełm na Jurze Krakovsko-Częstochovské a také horu Telegraf ve Świętokrzyských horách.
