Supraśl
Supraśl je mimořádně atraktivní místo s více než 500letou tradicí, které se zapsalo do historie Polska, Běloruska a Litvy. Díky němu se sem budete chtít znovu a znovu vracet a objevovat jeho tajemství…
Supraśl byl založen přesně v roce 1500. Založili ho mniši řádu svatého Basila, kteří přišli z nedalekého Grodku a nechtěli už dál zůstávat v přelidněné osadě u Chodkiewiczova dvora. Podle legendy, kterou mniši zapsali v 18. století, nechali bratři dřevěný kříž s relikviemi plout po vodách řeky Supraśl a prosili Boží prozřetelnost, aby se zastavil na nejvhodnějším místě. Měli tam postavit klášter… Takto majitel lesa rostoucího v okolí zmíněného Grodku Aleksander Chodkiewicz, maršálek Velkoknížectví litevského, souhlasil se zřízením kláštera řecko-rusínsko-byzantské tradice na svém panství. Začala výstavba klášterního komplexu, který ctil myšlenky smíření mezi pravoslavím a katolicismem. Klášter na tři sta let položil základy kulturního i hospodářského rozvoje obce. Patřil pravoslavným (mnichům řádu sv. Basila) i katolíkům obou ritů (baziliáni, salesiáni). V roce 1696 baziliáni založili Supraské nakladatelství, kde tiskly liturgické a světské knihy psané polsky, latinsky a slovansky. Zde byly poprvé vydány „Zbožné písně“ Franciszka Karpińského, polské překlady „Gulliverových cest“ Jonathana Swifta a „Cida“ Pierra Corneilla. V opatském paláci dnes sídlí Muzeum ikon – interaktivní galerie východokřesťanského sakrálního umění.
Ve 30. letech 19. století přišli do Supraśle Wilhelm Zachert a Adolf Buchholtz – němečtí textilní továrníci ze Zhoře a Lodže, kteří sem přestěhovali své továrny. Vznikly také továrny Jansen, Alta, Aunert, Cytron, Koszade a Hirszhorn. S využitím bohatých lesů v okolí města se zde rozvíjel také dřevařský průmysl. Za druhé polské republiky se začaly využívat také lázeňské a rekreační kvality města. Rozvoj Supraslu zbrzdilo období sovětské a nacistické okupace za druhé světové války, Všechny textilní továrny byly zcela zničeny. Klášterní komplex byl zdevastován a zapálen, z evangelického kostela zbyly ruiny. V červenci 1944 byl za záhadných okolností vyhozen do povětří pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie.
V současné době se Supraśl s 4 500 obyvateli rozvíjí jako turistické a lázeňské město. Sídlí zde kulturní instituce Podleského vojvodství, jako jsou Muzeum ikon a divadlo „Wierszalin“. Supraśl je také vzdělávacím místem, neboť se zde nacházejí dvě školy: Střední umělecká škola Artura Grottgera a Komplex sportovních škol. Ve městě působí řada spolků, z nichž nejznámější jsou Uroczysko, Towarzystwo Przyjaciół Supraśla a Collegium Suprasliense. Při pravoslavném klášteře působí také Supraská akademie, která iniciuje kulturní, vědecké, charitativní a pastorační akce. Významnou „supraskou“ institucí propagující přírodní a kulturní památky je Krajinný park Witolda Slawinského v Knyszynském lese, založený v roce 1988. V Supraśli jsou tři farnosti: dvě římskokatolické a jedna pravoslavná.
Supraśl má vědecky potvrzené mikroklima, zdravý vzduch prosycený éterickými oleji z jehličnatých stromů a také léčivé bahno nacházející se pod obcí Sokołda. Můžete se o tom přesvědčit sami, pěšky nebo na kole, po turistických stezkách Knyszynského lesa.
Historický významný byl rok 2002, kdy Suprasł získal titul lázeňského místa. Připojení k elitní skupině polských lázní otevřelo novou stránku v historii tohoto jedinečného města, která teprve čeká na své napsání. V lázních Supraśl probíhají četné investice spojené s výstavbou nových lázeňských, léčebných a hotelových center, které rozšiřují turistické a léčebné zázemí.
V současné době má město k dispozici přibližně 600 lůžek pro pacienty v nových a modernizovaných centrech. Od podzimu 2013 je v provozu také sanatorium.