Dotazník Napište nám

Svatokřížské vojvodství

Půvabné vojvodství se Svatokřížskými horami a stejnojmenným národním parkem. Najdete tu památky na poustevníky a mnichy, starodávné legendy a pozůstatky dinosaurů, ale také malebná města, spoustu historických památek a známé lázně. Vojvodským městem jsou Kielce…

Základní informace
Rozloha:
11 710 km²
Počet obyvatel:
1 187 693 (2019)

Sídelním městem Świętokrzyského vojvodství jsou Kielce. Město, rozkládající se podobně jako Řím na sedmi návrších, je proslaveno nejen palácem krakovských biskupů a katedrální bazilikou, ale také Muzeem hraček.

V sousedství Kielc se nachází ruiny hradu v Chęcinách a komorní, ale díky tomu rozhodně nejkrásnější jeskyně v Polsku, jeskyně Raj se soustavou chodeb a prostor s krápníkovou výzdobou – stalagmity, stalaktity, stalagnáty a drapériemi.

Jeskyně a dinosauři

Svatokřížské hory oplývají mnoha zajímavostmi. Jednou z nich je prohlídková trasa v jeskyni Raj, která se vyznačuje bohatou a rozmanitou vnitřní výzdobou. Uvidíte tu shluky krápníků s hustotou, která nemá ve světě obdoby. Váš zájem jistě upoutá i multimediální Centrum neandrtálského člověka (Centrum Neandertalczyka), kde je k vidění 3D hologram lebky pravěkého člověka a replika mamuta v životní velikosti.

Při procházce Muzeem kieleckého venkova – národopisným parkem v Tokarni (Muzeum Wsi Kieleckiej – Park Etnograficzny w Tokarni) se dozvíte, jak se kdysi žilo na vesnicích ve zdejším regionu. Prohlédnete si tu chalupy a celé usedlosti se stodolami, mlýny i šlechtické zámečky. Konají se zde ukázky řemesel, hry v terénu, questy a tematické prohlídky, zaměřené kupříkladu na zanikající profese, každodenní život či lidové svátky. Každoročně tu lze navštívit třeba Svatokřížský festival chutí (Świętokrzyski Festiwal Smaków), Svatokřížský agroturistický jarmark (Świętokrzyski Jarmark Agroturystyczny) nebo festival Tavení olova (Wytopki Ołowiu).

Skutečným turistickým hitem regionu je Archeologické muzeum a rezervace Krzemionki, zapsané v roce 2019 na seznam světového dědictví UNESCO. Můžete si zde prohlédnout neolitické doly na pruhovaný (též páskovaný) pazourek, zachované jako by byly v nějaké časové kapsli. Stezka dlouhá 1,5 km, jejíž část vede v podzemí, vám představí tuto jedinečnou dobývací lokalitu z doby před 5000 lety s dávnými těžebními jámami, odvaly a šachtami.

Za návštěvu stojí i nedaleký Ćmielów a tamější Živé muzeum porcelánu (Żywe Muzeum Porcelany), jehož výrobou je město už dlouho proslulé.

Nejen děti jsou zvány do Turistického komplexu Bałtów (Bałtowski Kompleks Turystyczny), prvního jurského parku v Polsku. Procházka po zdejší kilometrové naučné stezce mezi stovkou modelů dinosaurů v originální velikosti, jurské muzeum, prehistorické oceanárium, zoologická zahrada, ranč či vesnice čarodějnic Sabathówka – to zdaleka nejsou všechny atrakce nevelkého Bałtowa. Právě v této vesnici totiž byly před lety objeveny autentické stopy dinosaurů a dnes je to prosperující obec s pestrou nabídkou ubytování a stravování.

Kouzlo starobylých hradů

Mocným dojmem na návštěvníky zapůsobí hrad Krzyżtopór ve vsi Ujazd. Bílé zdi někdejšího paláce-pevnosti, jak se tento typ staveb označuje, se tyčí mezi kopci v opatowském regionu. Honosné manýristické šlechtické sídlo Krzysztofa Ossolińského, které navrhl vlašský architekt Vavřinec Senes (Laurentius de Sent), mělo objem zdí 3730 m3 a rozlohu 1,6 hektaru. Podoba zámku odkazovala na kalendář – čtyři věže jako roční období, 12 sálů odpovídajících měsícům, 52 komnat odkazujících na počet týdnů a 365 oken, tedy tolik, kolik je dní v roce. Nad jídelnou bylo možné skrze skleněný strop pozorovat ryby v akváriu, zatímco koně ve stájích se mohli podívat do zrcadel a potravu dostávali do zlatých žlabů. Pravidelně se zde konají rytířské pikniky a noční prohlídky.

Neméně zajímavý je i hrad Szydłów. Najdete jej ve stejnojmenném městě, které je obehnané kamennými hradbami s cimbuřím. Díky nim se mu přezdívá polské Carcassonne. Každoročně se zde koná celostátní Rytířský turnaj o meč krále Kazimíra Velikého (Turniej Rycerski o Miecz Króla Kazimierza Wielkiego) a Švestková slavnost (Święto śliwki).

V povodí řeky Nidy

Oblast, jíž protéká řeka Nida, trochu připomíná stepní krajinu. Nachází se zde zřícenina hradu Chęciny, který býval jedním z největších hradních sídel Polska 16. století. Ve filmovém zpracování Pana Wołodyjowského si zahrál pevnost v Kamenci Podolském, která se dnes nachází na území Ukrajiny. Obzvlášť zajímavá je noční prohlídka s ohňovou a světelnou show, historickými tanci a návštěvou bílé paní.

V povodí řeky Nidy (Ponidzie) leží také Wiślica. V době prvních Piastovců byla společně s Krakovem a Sandoměří nejdůležitějším správním a politickým centrem Malopolska. Zdejší kolegiátní kostel překvapí usměvavou soškou Panny Marie, ale také proslulou památkou nedozírné hodnoty, jíž je románská podlaha v podzemní části chrámu a údajná křtitelnice (křestní mísa) starší než ta, která byla nalezena v Lednici, kde byl pokřtěn Měšek I.

V povodí řeky Nidy najdete též lázeňská letoviska Solec-Zdrój a Busko Zdrój s každoročním Mezinárodním hudebním festivalem Krystyny Jamroz (Międzynarodowy Festiwal Muzyczny im. Krystyny Jamroz). Pozornost si zaslouží i mezinárodní festival varhanní a komorní hudby Międzynarodowy Festiwal Muzyki Organowej i Kameralnej v Jędrzejowě.

Pozoruhodným místem je Pińczów, někdejší středisko působení radikální reformované církve polských bratří – ariánů.

Dotazník