Tarnov

Tarnov (Tarnów) – ideální (nejen) v létě

Tarnov platí za nejteplejší kout Polska, což meteorologové potvrzují. Vždyť tam letní teploty panují až 118 dní v roce. Za své jedinečné klima vděčí město své poloze v karpatském předhůří. Toho využili příslušníci knížecího rodu Sanguszků, spřízněného s litevskými vladaři Gediminovci. Sanguszkové na svém tarnovském panství založili v 19. století vinice. V jejich klasicistním velmožském sídle ve čtvrti Gumniska, obklopeném parkem, dnes sídlí hospodářské a zahradnické školy, Nedávno obnovená tradice pěstování vinné révy a výroby Bakchova nápoje v regionu je již natolik hluboce zakořeněná, že zde působí na 40 vinařství a každoročně se zde koná festival Tarnowskie Dionizje (Tarnovské dionýsie). Slavnost vždy zahajuje svatý Martin na bílém koni, který vjíždí na tarnovský Rynek spolu s průvodem v dobových kostýmech.

Jan Amor investor

Tarnov, stejně jako o něco později něm postavené Zámostí, býval po staletí soukromým šlechtickým městem. Jeho majitelé – rod Tarnowských – po něm převzali jméno. Právě jim Tarnov vděčí za svou proslulost renesanční perly. Zasloužila se o to asi nejvýznamnější osobnost tohoto magnátského rodu – velký korunní hejtman Jan Amor Tarnowski – světoběžník, který navštívil dokonce i Blízký východ, účastník mnoha vojenských výprav a autor děl o vojenském umění, majitel deseti měst a mecenáš umění. Na jeho popud byl rozšířen zdejší kolegiátní kostel, který se proměnil v mauzoleum rodu Tarnowských plné renesančních náhrobků, s chórovými lavicemi a bohatou výmalbou.

Dnes je to nejcennější památka města. Jan Amor stojí také za současnou podobou městské radnice na náměstí (Rynek), která trochu připomíná radnici v Sandoměři a na jejíž věži jsou instalovány nejstarší natahovací hodiny v Polsku – jejich mechanismus si dokonce můžete prohlédnout zblízka. Historické jádro města tvoří ulice lemované pestrobarevnými měšťanskými domy, v nichž zejména večer vládne čilý společenský ruch. Haličskou atmosféru města oživuje Cafe Tramwaj, kopie typicky červené tramvajky, který jezdívala na začátku minulého století – je to jedno ze zdejších populárních míst, kde si lidé domlouvají schůzky.

Kulturní rozmanitost, kterou musíte vidět

Kromě renesančního historického jádra vám doporučujeme prohlédnout si rovněž zrekonstruovanou část čtvrti, v níž před válkou bydleli místní Židé, kteří tvořili téměř polovinu obyvatel Tarnova. Dochované židovské domky v ulicích Wekslarska a Żydowska představují nejtypičtější příklad kompaktní zástavby s úzkými průchody, stísněnými předsíněmi a malými dvorky. Kolem Bimy – jediné, leč nejdůležitější části jinak už nezachované nejstarší tarnovské synagogy, kde se četla Tóra a slavily rituály – se v současnosti koná celá řada akcí propagujících židovskou kulturu.

Na nádvoří místního Národopisného muzea (Muzeum Etnograficzne) stojí originální cikánské kočovnické vozy, které naznačují, že v roce 1990 byla v jeho interiérech zřízena první expozice o historii a kultuře Romů na světě. Tato expozice líčí pohádkově pestrý příběh pětisetleté historie přítomnosti Romů na polském území.

Střelecký park (Park Strzelecki) zdobí hrobka-mauzoleum tarnovského obyvatele, polského a maďarského hrdiny generála Józefa Béma, která se nachází ostrůvku uprostřed rybníka. Jeho osobnost připomíná také pomník ve Valové ulici (Wałowa) a druhý, značně neobvyklý pomník v podobě Seklerské brány (Brama Seklerska). Je dřevěná a bohatě vyřezávaná. Zdobí ji erby Polska a Maďarska a je oslavou přátelství obou těchto národů. Její jméno odkazuje na maďarsky mluvící etnikum, které v polsko-litevské republice v 17. století často tvořilo šlechtické vojenské žoldnéřské oddíly. Zajímavé je, že titulní hrdina proslulého hororového románu Brama Stokera Dracula se pokládal právě za Seklera!

A co v noci?

Tarnov po setmění náladově osvětlují stylové pouliční lucerny. Díky nim můžete i v romantické noční atmosféře spatřit další zajímavosti města, jako je svatostánek Panny Marie Škapulířové (Sanktuarium Matki Boskiej Szkaplerznej), nacházející se na trase Stezky dřevěné architektury (Szlaku Architektury Drewnianej) a lidově přezdívaný kostelík na Burku, podle označení dlažebních kostek, které zde ve středověku tvořily zdejší cestu. Dnes se na Burku nachází nejoblíbenější tarnovské tržiště. Do noci září i nádherně zrekonstruované secesní nádraží (Dworzec Kolejowy). A také řada dalších památek, které stojí za to v Tarnově navštívit. A aby toho nebylo málo, nezapomeňte ochutnat slavné a znamenité lokální nápoje: alkoholický likér tarninówka a čaj z plodů trnky – obojí se vyrábí jako turistický produkt.