Putování ke klášterům a k poutním místům není výhradně doménou katolíků. Svá svatá místa mají v Polsku pravoslavní křesťané, evangelíci, židé a muslimové.
Nejdůležitějším pravoslavným poutním místem v Polsku je hora Grabarka (Hora kajícníků) u Siemiatycze, kde je uctívána ikona Spasa Izbawnika (Krista Spasitele). Srdcem poutního místa je pravoslavný chrám Proměnění Páně obklopený lesem obětovaných křížů – dřevěných, kovových a kamenných s nápisy psanými cirylicí. Nejstarší pochází z 19. století. Nejpočetnější poutě se konají 19. srpna na svátek Proměnění Páně.
Dvacátého června pravoslavní věřící putují k mužskému monastýru v Jabłeczné, který zde působí bez přerušení od 15. století. Podle legendy byl založen v místě, kde se zastavila ikona sv. Onufrova plavající po Bugu.
Pravoslavným poutním místem je také svatá hora Jawor u Wysowé. v blízkosti kaple stojící v místech, kde se lemkowským dívkám zjevila Panna Maria, pramení zázračné zřídlo. Věřící se zde modlí 12. července o svátku apoštolů Petra a Pavla.
Polští evangelíci navštěvují každoročně na svátek Bratrské pomoci Gustava Adolfa (obdoba katolického Svátku Těla a Krve Páně) tzv. lesní kostel v Równici v Beskydech. U červené značené cesty vedoucí na vrchol hory stojí kamenný oltář s vyrytými slovy Místo, kde stojíš, je svatou půdou. V době protireformace zde byly slouženy tajné pobožnosti.
Pro polské muslimy mají velký význam mešity v Kruszynianech a Bohonikách. Mešity založené polskými Tatary nepřipomínají mešity v arabských zemích. Postavené ze dřeva, nabarvené na zeleno, vypadají jako kostelík nebo pravoslavná cerkev.
V Polsku je také poutní místo starověrců, vyznavačů pravoslaví, kteří nepřijali změny zavedené moskevským patriarchou Nikonem. Jejich jediný klášter sv. Trojice a Spasitele ve Wojnowě na Mazurech s malou molenou (pravoslavným kostelíkem) je již uzavřen. Stál se muzeem. Poslední řeholnice Afimia Kuśnierz zemřela v dubnu 2006 roku.
