Proč konce baterky svědí na jazyku? Co zapřičiňuje, že houpačka se houpe? Kde bydlí Muminci? Děti milují muzea, kde mají rádi... děti. To jsou ta, kde mohou pobíhat, dávat na jevo své emoce a vzít si exponáty do ruky.
Škola hrou? Proč ne? Většina „dospěláckých“ mezeí v Polsku má ve své nabídce speciální programy pro děti. Příkladem úspěšného spojení vzdělání se zábavou je Muzeum městského stavitelství v Krakově. Na skluzavce a houpačce umístěných na „vzdělávacím hřišti“ se děti seznamují s jevem tření a gravitace.
Špunty můžete vzít také do Technického muzea ve Varšavě. Stálé výstavy (Skleněná panenka, mini-huť, mini-tiskárna nebo mini-mandl) je určitě zabaví na několik hodin. Podobně jako procházka po Jurském parku Bałtově. Pohled na 16-ti metrový model tyranosaura, rekordmana mezi dravci, vzbuzuje respekt a údiv bez ohledu na to, kolik vám je let.
Vyplatí se sledovat nabídku varšavského Paláce kultury a věd, ve kterém se často uskutečňují interaktivní, fascinující výstavy zasvěcené mozku, času a v poslední době... i panence Barbie a kostkám Lego. Panenky, vláčky a autíčka z různých časových období si můžete prohlédnout v muzeích, které jsou kompletně zaměřené na dětskou zábavu. Patří k nim kielecké Muzeum hraček a hry nebo Muzeum hraček v Karpaczu.
Dětem se také bude líbit v muzeu vláčků, kterých je po celém Polsku bezpočet. V Kościerzyně se mohou usadit na místo strojvedoucího, v Żnině a Cisné se projedou vláčkem, který táhne spocená starodávná parní lokomotiva.
A nyní něco málo z historie. V hlavním městě, v Sále malého povstance, který byl zařízený v Muzeu Varšavského povstání, mohou děti sledovat divadelní loutkové představení, hrát si s replikami hraček z období války a vyzkoušet si svoje síly v polní nemocnici. Militarní sbírka v poznaňském Muzeu pancéřových zbraní zaujme i ty největší kluky!
Ne jenom Varšavské národní muzuem organizuje umělecké dílny pro rodiny s dětmi. Povídání o umění, soutěže, hádanky, prohlídka obrazů a soch s průvodcem, který trpělivě odpovídá na dotazy nejmenších znalců umění a v neposlední řadě společné malování na podlaze nebo na trávě. Organizátoři jsou přesvědčeni, že neexistuje nikdo, ani malí ani velcí, kteří by neuměli něco hezkého vytvořit.
