Polský rychlostní rekord dovádění s větrem byl vytvořen na vodě Pucké zátoky. Představoval skoro 62 km/h.
První „kroky“ na prkně je dobré zkoušet na mělčině. Výuka méně bolí, když se padá do vody po pás. Nejlepší podmínky jsou na mělčině v severovýchodní oblasti jezera Śniardwy nebo také na Pucké zátoce, v okolí Chałup, Kuźnic a Juraty. Začínající windsurfaři mají rádi také jezera u Baltského moře: Sarbsko v Łebě a Miedwie blízko Štětína. Jsou tu plošné mělčiny, které se táhnou až 200 metrů od břehu jezera.
Pokud chcete využít nabídku některé ze škol, určitě si vyberte tu, která má licenci a zaměstnává zkušené instruktory. Zde si můžete zapůjčit i vybavení potřebné k výuce. Licence uděluje Mezinárodní sdružení vodních sportů nebo Polské sdružení windsurfingu. Zkušení windserfaři potřebují jen vítr a prostor, po kterém se mohou rozjet. Fanatici jsou přesvědčení, že jim stačí jen jezero nebo záliv dlouhý sotva jeden a půl kilometru. Na Zegrzyńském zálivu trénuje polský medialista Wojtek Brzozowski. Vhodné k jízdě jsou skoro všechny umělé nádrže jižního Polska, jezera warmińsko-mazurského, drawského nebo kaszubského pojezeří. To jsou místa, která se v sezóně hemží jachtaři. Výborně organizovaní jsou také windsurfaři na Lubuském pojezeří, kde jim místní jezera umožňují neobvyklé rychlosti. Pokud to počasí dovolí, na jezeře Niesłysz se koná Silvestr na prknech. Zmrzlá jezera v zimě využívají bojerovci a ice-boardovci.
Kitesurfing, prkno s drakem
Kitesurfing potřebuje více prostoru, proto se v Polsku provozuje pouze v několika místech, jmenovitě v Zegrzyńském zálivu, Wiślaném zálivu, Pucké zátoce se zvlášť vymezenou zónou Kite Zone, aby si kitesurfaři nezavazeli s windsurfaři.
